neděle 30. září 2018

DIMILY - Víš, že tě miluju?; Víš, že tě potřebuju?; Víš, že mi chybíš?: Estelle Maskame

Název:
Víš, že tě miluju? (1. díl)
Víš, že tě potřebuju? (2. díl)
Víš, že mi chybíš? (3. díl)
Just Don't Mention It (Tylerův pohled)
Autor: Estelle Maskame
Vydal: Fragment, 2015 - 2018




     Aby těch "růžových" příběhů v mé letošní sbírce nebylo málo, zvládla jsem v srpnu přelouskat i celou sérii DIMILY... Nejsem a ani už nemohu být cílová skupina, přesto mě příběh zaujal svou hloubkou, která však není na první pohled zřejmá. Na rozdíl od náctiletých čtenářů, mě osobně nejvíc zaujal třetí díl, ve kterém je cítit největší vývojový skok a myšlení Eden a Tylera je mi bližší než v prvních dvou dílech. Téma, které se nese celým příběhem, je drsné a nezbývá, než Tylera obdivovat za statečnost, se kterou s sebou všechno nese, jakým způsobem to zvládá (chvílemi nezvládá) a snaží se napravit. 

     Celý příběh začíná tím, že Eden jede v létě navštívit svého otce a jeho novou rodinu. Otec před třemi lety zmizel z jejího života a ozval se až nyní. Eden chce z rodného Portlandu odjet stůj co stůj a prázdniny v LA jsou na dosah. Eden zůstane osm týdnů s partou svého nevlastního bratra Tylera, kterého zpočátku vůbec nechápe a nemůže ho vystát. Postupně však odkrývá temné rodinné tajemství... navíc ji k Tylerovi něco velice silně přitahuje. Ta přitažlivost je vzájemná. Celá trilogie má podle mého dvě roviny. Tou první je napravení Tylerova vztahu k sobě samému a zvládnutí své agrese. Tyler musí najít své místo na světě. Druhá rovina se týká Edenina a Tylerova vzájemného vztahu. Celé tři díly se neustále řeší, zda spolu mohou či nemohou být, protože jsou nevlastní sourozenci... Co se této roviny týče, asi chápu, že bych byla v Edenině roli nervózní, kdyby mi bylo jen 16 let. Ale nechápu ten odsuzující postoj všech okolo... osobně si myslím, že v současné době "sešívaných" rodin bude takovýchto párů přibývat (nakonec, společným bydlením toho druhého poznáte nejlépe)... Pokrevními příbuznými nejsou, neměl by to být pro nikoho takový strašlivý problém...  Ale možná něco přehlížím, zřejmě jde o odlišnou mentalitu a jak se říká: jiný kraj, jiný mrav... Zatímco já jsem hodně benevolentní, najdou se lidé, pro které se takový svazek stává nepřístojným.

     Trilogii jsem zakoupila v akci v elektronické verzi. Bohužel se mi však český překlad vůbec nelíbil. Nevím, jestli to bylo díky porovnání s překladem pětidílné série o Royalech, který se dle mého skromného názoru velmi povedl. Logicky nemohu očekávat od rozběsněného mladíka, že mluví jako kniha... fakticky mi neříkejte, že TAKTO dneska mladí lidé vážně mluví? Já se s kluky stejného věku potkávám každý den a jako kniha nemluví ani ten nejslušnější z nich. Nevím, jestli to byl nějaký záměr, jak udržet jazykovou úroveň českého jazyka nebo jen neznalost souvislostí překladatele a rozhodně se v tom nemíním pitvat. Trilogie mě zaujala a tak jsem si ji objednala na Bookdepository  (přímo v angličtině) hromadně už i s novou knihou, která pojednává o Tylerově pohledu na Eden s retrospektivou zpět do doby, kdy mu bylo 12 let. Mužský pohled na věc v literatuře velmi vítám, i když Tylerův pohled jsem opravdu obrečela... Moc dobře vím, že něco podobného (i když v jiné nebo i mírnější podobě) zažívá spousta dětí. Bohužel. 

     Díky knihám mě velmi zaujala Santa Monica a její molo, ráda bych zvládla ruské kolo v Santa Monica Prier. Navíc bych také chtěla na nejlepší kávu do Portlandu na roh Pioneer Squere a ráda bych navštívila celé západní pobřeží USA (doposud jsem měla zálusk jen na San Francisco). Milá mi  v knihách byla také spojitost se španělštinou, protože ji mám moc ráda a věřím v "no te rindas" - nejen ve vztahu, ale celkově v životě. A conversky jsou taky moje oblíbené tenisky... Co se různých fanpage týče, síť je obrovská... knihy jsou asi opravdu bestsellerem všude po světě. Věděli jste, že je autorce pouze 21 let? A celou sérii dopsala, když jí bylo 16 nebo 17? Své hlavní hrdiny si prý představovala přímo takto? (klik)

A fun-trailer: 




       

sobota 29. září 2018

SEVERSKÁ MYTOLOGIE: Neil Gaiman

Název: Severská mytologie
Autor: Neil Gaiman
Vydal: Argo, 2017


     Od doby, co jsem zamilovaná do knih od Tolkiena, jsem si chtěla přečíst více o severské mytologii, z níž pan Tolkien ve svém díle tolik čerpal. Naproti mi přišel další věhlasný autor, Neil Gaiman, se svou knihou Severská mytologie. Gaiman se na 250 stranách snaží běžnému čtenáři přiblížit alespoň základy spletitých a leckdy hodně drsných vazeb mezi severskými bohy. Kniha je vhodná pro laiky, kteří se s tímto či podobným tématem setkávají poprvé a nemají ještě přílišné povědomí o tom, jak to na severu původně bylo. Ano, všichni známe Thora a jeho kladivo, slyšeli jsme o Ódinovi, Freye a Lokim. Ale jak byli spřízněni, kdo byl jak drsný, komu se dalo věřit a komu nikoliv a další základní informace se dozvíme právě v příbězích popsaných v této knize. 

     Upřímně, když jsem knihu přečetla poprvé, zůstal mi v hlavě především velký chaos a stejně jsem si polovinu informací vůbec nepamatovala. Kniha je však psána čtivě a přečtete ji tak rychle, že vás konec vyloženě zaskočí. Příběhy na sebe sice částečně navazují, ale každý příběh patří jinému představiteli mytologie. Knihu však rozhodně nedoporučuji "fajnšmekrům" a znalcům. Popis některých mytických osobností mi někdy přišel tak plochý, až jsem neměla důvod si je nějakým způsobem zažít a pro co oblíbit a proč zapamatovat. To mě na knize vážně mrzí. Uznávám však, že zjednodušit a popsat severní mýty tak, aby je neznalec jako já pochopil, byla pro Gaimana určitě velká výzva, se kterou se statečně a se ctí porval. 

     Jste-li severní mytologií nepolíbeni a rádi byste tímto směrem rozšířili své obzory, sáhnutím po této knize rozhodně neprohloupíte. Pokud však čekáte hluboký vhled do duše mytickým postavám, není kniha určena pro vás... V budoucnu se chystám na knihu Soumrak bohů, jejíž autorkou je naše přední nordistka Helena Kadečková. Ta staroseverské mýty a báje převyprávěla o něco výpravnější a ucelenější formou, jak praví anotace. Určitě nebude chybou si obzory rozšířit a na Gaimana navázat.
  

čtvrtek 27. září 2018

ROYALOVÉ: Papírová princezna, Zakletý princ, Palác lží, Padlý dědic, Prohnilé království: Erin Watt

Název: 
Papírová princezna (1. díl), 
Zakletý princ (2. díl), 
Palác lží (3. díl), 
Padlý dědic (4. díl), 
Prohnilé království (5. díl)
Autor: Erin Watt
Vydal: Baronet, 2017 - 2018



Tihle Royalové vás zničí... ♥

     Hned v úvodu své recenze vás musím varovat, že mě tedy Royalové opravdu dostali... a to vůbec nejsem cílovou skupinou pro young adult literaturu a našla bych alespoň deset věcí, které mi neseděly, nepřišly mi logické nebo byly jednoduše nedomyšlené... OVŠEM... přišlo léto 2018 a já jsem vypnula od psychicky náročné práce a "zahrabala" jsem se do světa, kterému vládly mé "guilty pleasures" - chodili jsme s rodinkou na dlouhé společné procházky, při kterých na našich kopečcích koukám od Beskyd, přes Karpaty až k Alpám, skoukla jsem několik prvních sérií Gilmorek (po několika letech), po večerech jsem s manželem koukala na Teorii velkého třesku, obdivovala jsem krásu okolo Pemberley v šesti dílné adaptaci BBC Pýchy a předsudky s mým oblíbencem Colinem Firthem, NO A POHLTILA MĚ ÚPLNĚ A ZCELA RODINA ROYALOVÝCH, protože tihle Royalové vás fakticky zničí. Když jsem začátkem léta přemýšlela, na kterou letní "Lanczovku" se letos vrhnu, narazila jsem v jednom internetovém knihkupectví na trilogii, kterou jsem zakoupila v akci za cenu jedné knihy. Vzpomněla jsem si, že jsem zhruba před rokem četla recenzi na první díl, kdy se recenzentka nemohla dočkat dalších dílů. Nalákala mne na parádní četbu, která dle jejích slov sto procentně převyšuje spoustu ostaních young adultovek a ční nad nimi. A tak bylo rozhodnuto... 

     Kdo jsou Royalové? Za všechny zodpovídá táta Callum, který drží ruku nad rodinnou firmou Atlantic Aviation, která staví a prodává letadla. Jeho nejlepším kamarádem byl jeho společník Steve, který měl smrtelnou nehodu při létání rogalem v zakázané oblasti. Callum má pět synů, pět svých dědiců, kterým je 16 - 20 let. Nejstarší Gideon studuje na univerzitě v hlavním městě. Studuje ekonomii a má plné stipendium, protože je výborný plavec a reprezentuje univerzitu na velice vysoké úrovni. Domů jezdí téměř každý druhý víkend ze svých vlastních důvodů. Druhý nejstarší a současný vůdce ostatních sourozenců na Astor Parku (výjimečné střední škole) je Reed. Většinou zamračený, neustále napružený, výborný střední obránce školního týmu amerického fotbalu. Dostat se mu pod kůži se nepodaří téměř nikomu, přesto by ho všechny holky chtěly. Prostředním synem je miláček Easton. Je to přerostlé dítě se spoustou problémů, které řeší svým vlastním způsobem. Easton je nespoutaný,  divoký, vtipný a taky šíleně promiskuitní Royal s velkým srdcem. Poslední dva jsou dvojčata, podobná si jako vejce vejci - Sebastian a Sawyer. Hrají za školu lakros, tráví čas většinou společně se svou přítelkyní, stojí však za svými bratry. A kdo je Ella? Statečná sedmnáctiletá kráska, která se o sebe už dva roky stará úplně sama, protože ji v patnácti umřela máma a ona nechce jít do pěstounské péče. Jednoho dne se jejím opatrovníkem stane Callum Royal a nastěhuje ji do "královského doupěte"... a pohádka začíná... ☺

     Jednoduše řečeno... první tři knihy pojednávají o vztahu mezi Ellou a Reedem. Jsou skvělé, i když trochu nadsazené a pro někoho málo uvěřitelné (ale kdo by neměl rád třeba Popelku (Cinder-ella), že?). Avšak mne naprosto pohltily... první dva díly nemají chybu. Moc se mi líbilo střídání vyprávění mezi Ellou a Reedem. Bylo hrozně osvěžující číst o pocitech, emocích a zmatcích nádherného drsňáka. Třetí díl už se podle mého trochu táhl, ale zase jsem čekala na rozuzlení. Byla jsem dost nervózní, když do konce zbývalo jen několik stránek a rozuzlení doposud žádné. Na druhou stranu jsem záměr autorek pochopila už od začátku a tak jsem byla moc ráda, že mě celou knihu nechaly v napětí, zda je můj tip správný nebo ne.

     Čtvrtý díl, nazvaný Padlý dědic, obsahuje také povídku Trnová koruna, která pojednává o bývalém a také současném vztahu nejstaršího bratra Royala - Gideona. Čtenář se zde doví mnoho informací ze smutné a téměř tajné, nedávné, historie rodiny, z doby těsně před smrtí Royalovic mámy Marie.  Padlý dědic je příběh Eastona, příběh jeho vzestupů, pádů. Příběh o jeho těžké cestě k sobě samotnému i k získání opravdové lásky. Kniha končí dost drsně a nečekaně, ostatně jako díly předchozí. Nevydržela jsem a pátý díl jsem sehnala v angličtině, stáhla do čtečky a celý jej přelouskala, protože jsem neměla stání... Prohnilé království začíná přesně tam, kde Padlý dědic končí. Je plné akce a ukazuje nám, jak je lidská schránka vlastně křehká, jak těžké může být najít své já a také jak těžké je přežít ve světě, když kompletně ztratíte paměť, i když jen za posledních pár let. 

     Ano, mohla bych tu napsat spoustu věcí, které mi při čtení příliš neseděly nebo na sebe nenavazovaly nebo by v reálu jednoduše nebyly možné ani pro mocné a bohaté. Ale myslím, že tato pentalogie je jedna z nejlepších young adultovek, jaké jsem doposud četla. Samozřejmě musím přihlédnout k tomu, že děj vychází z jiné mentality, než je ta moje vlastní a je zasazen do světa, který je mi myšlením dost vzdálený, ale líbí se mi, že kniha poukazuje na to, že někdy ani jméno a peníze nic nezmohou a že bohatí stejně jako chudí mají veskrze podobné problémy. 

     I já jsem na internetu hledala další informace o Royalech a narazila jsem na spoustu fanouškovských stránek, které se věnují castingu jednotlivých postav... krásných Ell a Reedů jsem viděla nespočet, mně se však nejvíce líbí tento pár:

                                                                          Zdroj
A potom tento pár: Hartley A Easton

                                                                          Zdroj

HEŘMÁNKOVÉ ÚDOLÍ: Hana Maria Körnerová

Název: Heřmánkové údolí
Autor: Hana Maria Körnerová
Vydal: Moba, 2013



     Podle některých recenzí, které jsem před otevřením knihy četla, si při čtení prý uvědomím, co je to skutečný život. Pokud bych se snažila knihu shrnout několika větami, tak recenze nelhaly, jde o syrový příběh statečné mladé ženy, jehož pozadí je protkáno poválečnou situací v sudetské oblasti tehdejšího Československa. Příběh graduje nástupem komunistů k moci. Během čtení jsem několikrát musela osušit oči a s hlavní hrdinkou bych neměnila ani za nic. Nicméně přečtení knihy, která se četla skoro sama, bych doporučovala všem, protože příběh je napsán podle skutečných událostí. 

     Hlavní hrdinka Anna si od malička moc klidu a pohody neužila, už její dětství nebylo vůbec šťastné. Vyrostla bez maminky, která ji umřela už v útlém dětství, i bez tatínka, který padl ve válce. Nejprve se o ni starala "teta", poté kmotra, nakonec babička z otcovy strany, která se s Anninou matkou pro svého syna nikdy nesmířila a Anně to dávala často najevo... po babiččině smrti byla Anna poslána k matčině sestře do severních Čech. V těžkých časech se zdála být pro tetu přítěží a tak Anně "domluvila" sňatek s jedním přistěhovalým válečným veteránem - volyňským Čechem, který v pohraničí - přímo v Heřmánkovém údolí - dostal jako ocenění za službu ve válce výletní hospůdku... a víc z celého děje už neprozradím... každopádně jsem při čtení knihy hodně přemýšlela o svých vlastních prarodičích a jejich rodičích... i přes hrůzy, kterými si během války a celého období poté prošli, to byli jedni z nejlaskavějších lidí. 

     To mě vede k úvahám, zda teď, když žijeme v blahobytu a máme na dosah všechno, na co jen pomyslíme, se umíme radovat z maličkostí všedního dne, zda se cítíme šťastnější a umíme si vychutnat všechno, co se nám tak lehce nabízí. Každá doba asi nese své hrůzy... tehdy lidé řešili existenční problémy a dnes se modlíme, aby nás nesežrala rakovina moc brzy... Nicméně pokaždé, když čtu knihu z doby, kdy byli moji prarodiče a jejich rodiče ještě mladí, tak si uvědomuji mnohé věci, které nikdy nebyly vysloveny a jsou tolik zřejmé. Například neustálá zásoba potravin na horší časy, neuvěřitelná potřeba schovávat všechno, kdyby to ještě bylo někdy (třeba za padesát let, kdy už budou novinky z lepších materiálů) potřeba, atd.

Pokud se rozhodujete, zda vám kniha stojí za ten čas, který jejímu čtení věnujete, věřte, že ano... Přečetla jsem ji za dva večery, na čtení jsem se moc těšila a těžko jsem ji odkládala. Jazyk není příliš květnatý, spíše jednodušší a naprosto vystihuje tehdejší dobu. Chci pochválit také práci editora, protože v knize se téměř nevyskytovaly chyby a ačkoliv jsem jich pár (opravdu jen pár) našla, nijak mě při čtení nerušily.


   
   

neděle 23. září 2018

PĚŠKY MEZI BUDDHISTY A KOMUNISTY: Ladislav Zibura

Název: Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Autor: Ladislav Zibura
Vydal: BizBooks, Brno, 2016



          Samotný pan Zibura o sobě tvrdí, že je velice nešikovný a tudíž by neměl vůbec cestovat. Natož sám. S nadhledem sobě vlastním však zvládá všechny nástrahy, které ho na cestě potkají a skutečně sám ujde přes tisíc pět set kilometrů v místech, kam se nedostane běžně každý. Prošel Himaláje a různé vesnice v údolí hor a podél řek. Potkal spoustu neznámých lidí, dozvěděl se o odlišném způsobu života opravdu mnoho a vytvořil tak skvělý cestopis, který svým jazykem přiblížil obyčejnému čtenáři (kterým jsem třeba já). Čtení cestopisu mě na několik dní pohltilo, hodně jsem se nasmála a pobavila.

     Knihu jsem, po pravdě, nezvládla přečíst na jeden zátah, ale to jsem ani neočekávala. Velmi mě bavil popis míst, do kterých se sama nikdy nepodívám. V Ziburově cestopisu se toho nedovíte mnoho o historii nebo o jednotlivých památkách, to si však můžete sami dohledat na internetu, co mě ale opravdu bavilo, byl syrový popis lidí, se kterými se Ladislav setkával, jejich styl života, myšlení i jejich směřování. Měla jsem pocit, že s princem Ládíkem ten život "obyčejných" venkovanů v Číně i v Nepálu prostě žiji. 

     Samotná kniha je pěkně graficky zpracovaná, obsahuje spoustu autentických Ladislavových básní, které jsou veskrze hodně naturalistické, vtipné a mě osobně hodně pobavily a to nejen proto, že z nich čiší autorovo zoufalství, které v tu určitou chvíli zažíval. Zaujala mne také téměř každá "informace v rámečku", nevím, jak jinak to přesně nazvat. Téměř v každé kapitole se nacházejí takové informace, které jsou navíc, takové glosy, poznatky, které se nehodí začlenit do běžného textu cestopisu. Jediné, co mi trochu vadilo, že tyto "informace" jsou v knize použity tak nějak nahodile, neuspořádaně, trochu ruší čtení textu okolo. To však může být pouze můj dojem. Celkově je kniha skvělá a plná laskavého humoru i sebeironie, která mě opravdu bavila. Určitě se časem dostanu i k dalším "Zibiho" knihám. 

Pro vás, kteří nevíte, zda se do cestopisných knih pustit či nikoliv a pana Ziburu ještě neznáte, doporučuji nejprve navštívit Ladislavův instagramový účet. Rozhodně nebudete litovat, protože je to fakt legrace a @princladik mi vždycky zvedne náladu. ☺



čtvrtek 22. února 2018

SBĚRNÁ KNIHA: Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem

Znáte Manželské etudy, Katku, Reného, Marcelu nebo Mallory?


Název: Sběrná kniha
Autor: Helena Třeštíková & Pavel Kosatík
Vydalo: Nakladatelství Paseka, 2017



   Helena Třeštíková, významná česká filmová dokumentaristka, je úzce spjatá s tématem časosběrného dokumentu. Pavel Kosatík je spisovatel a scénárista, známý jako autor řady monografií význačných osobností české kultury. Společně nyní přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství až do současnosti, rozebírají její filmový styl, proměnu sběrného dokumentu v posledních čtyřiceti letech, nechybí ani otázky a odpovědi související s etikou jejího přístupu, okolnosti vzniku nejvýznamnějších filmů i působení v politice, které Helena označuje jako svůj největší omyl. 

     Protože patřím do cílové skupiny, knihu jsem přečetla relativně rychle. Cením ji opravdu vysoko, protože mě bavila, dozvěděla jsem se spoustu nového z režisérčina života i její pohled na vlastní dílo. Kapitola o vstupu do vysoké politiky mě pak přímo "nadzvedávala ze židle". Kniha je vedená formou rozhovoru mezi Helenou a Pavlem Kosatíkem, který projevil úžasnou znalost režisérčina díla. Přestože byly otázky občas trochu "rýpavé", Helena se k nim postavila s upřímností sobě vlastní, hrdostí a nezlomností, ale zároveň určitou pokorou. Je to sebevědomá žena, která umí ocenit své kolegy i práci svých "odpůrců", na některé otázky odpovídá tak otevřeně, až mě to překvapilo. 

     Kniha vznikala postupně čtyři roky a je to na ní znát. Není to nic, co by autoři zhotovili horkou jehlou, jak se říká. Je to nenásilný sled hloubavých otázek a upřimných, otevřených odpovědí. Režisérka začíná svým dětstvím, rodinou i babičkou, která ovlivnila i další generace. Dětství prožila režisérka na "Václaváku" a už tím byla vtažena do víru "dějin". Do povědomí diváků se však absolventka FAMU dostala až svým prvním časosběrným kouskem, Manželskými etudami, v roce 1987, přestože její prvotinou byl Zázrak z roku 1975, kde sledovala období těhotenství, porodu a krátké období po porodu. 

     Mně osobně se v knize velice líbilo autorčino dětství, přesně tak, jak jej popisuje. Doposud jsem četla jen příběhy anti-komunistických hrdinů ze sedmdesátých let. Helena bez příkras popisuje své rané nadšení z pionýru (přesně tak, jak to mají děti, doposud nepolíbené desiluzí) a později, v době svého dospívání, postupný přerod svých myšlenek také na základě okolního dění, vlastně na základě celého svého bohatého kulturního života. Jsem moc ráda, že Helena mluví otevřeně, protože si myslím, že takto vyrůstala většina "našich rodičů", tedy lidí, kteří vyrůstali v sedmdesátých letech. My, kteří jsme již komunistickým režimem sotva políbení, jsme si mohli utvořit představu, že kdo nebojoval od malička s režimem, nestál za nic. Dalším vrcholem Helenina prozření vidím v jejím krátkém působení v politice. V knize je tomuto období věnováno jen pár stránek, rozhodně však stojí za přečtení!

     Helena svou prací, svým časosběrným dokumentem, žije. Není jen režisérkou, většina protagonistů z jejích dokumentů ji bere jako člena svého života, často se na ni obrací, občas ji pěkně zneužijí (například René, Katka). Je zajímavé nahlédnout do zákulisí všech dokumentů, které jsem od Heleny Třeštíkové zhlédla. Knihu (jako tradičně) doporučuji k přečtení všem, které metoda časosběrného dokumentu zaujala a také všem, kteří se rádi dozví něco o životě jedné výjimečné ženy. ☺

úterý 13. února 2018

Čmeláčkova knihovna - únorové louskání... :)

Po-vánoční příděl knih je letos větší, než jsem předpokládala. Využila jsem vánočních peněžních darů a všemožných slev v knihkupectví a spousta krásných knih nám zaplnila prázdná místa v knihovničce... ☺

Mezi naše první úlovky patří kniha od nakladatelství Svojtka & CoJak funguje lidské tělo. Jedná se o pevnou knihu se spoustou okének. Děti sledují cestu, kterou tělem putuje potrava, zkoumají plíce, vidí jak vypadá mozek. Kniha obsahuje spoustu zajímavých informací o tajemstvích našeho těla. A její nespornou výhodou pro mě byla i cena. Knihu jsem sehnala u nás v COOPu za 120,- Kč. Občas tam seženu hotové poklady za "babku". ☺





Zimní příběh o dvou šikovných dětech, od Františka NepilaŠtuclinka a Zachumlánek si dokáží hravě poradit, když kmotřínek, který se o ně stará, onemocní a musí do nemocnice. Děti vtipně a se spoustou fantazie, i když někdy s určitými obtížemi, vyřeší všechny problémy, které se jim postaví do cesty. Tento půvabný, laskavý a nápaditý příběh potěší nejen děti, ale také rodiče a prarodiče! ☺ Opravdu krásná kniha, doporučuji k přečtení všem dětem i rodičům. Knihu vydal Knižní klub, dobře známé, nezaměnitelné ilustrace jsou od Heleny Zmatlíkové.





Kniha Dědečku, vyprávěj představuje etiketu pro kluky a holčičky od tří let. Knihu napsal "mistr" etikety, pan Ladislav Špaček a vydala ji Mladá Fronta. Kniha je koncipována jako sled příběhů, které vypráví dědeček své vnučce. Každý příběh je přitom zaměřený na některý společenský jev (například zdravení, vhodné oblékání, jak se chovat na návštěvě či v restauraci, jak držet příbor, atd.) a dědeček na základě příběhu popisuje správné zásady chování. Součástí knihy je i CD. Knihu ilustrovala Jana Fernandes.





Kniha Pinocchiův sen vypráví příběh jednoho truhláře, který bydlel docela sám v malém pokojíku s jedním okénkem. Ten se jednoho dne rozhodl, že si vyrobí loutku, která mu bude dělat společnost. Pojmenoval ji Pinocchio a vyřezal ji s takovou láskou, že se z ní stalo něco víc než obyčejná loutka. Pinocchio uměl tancovat a skákat, když nikdo netahal za provázky a vypadal jako opravdový kluk. Aby se ale mohl stát opravdovým klukem, musel se nejprve naučit, že lhát se nemá... An Leysenová, ilustrátorka, vypráví po svém klasickou pohádku. Čekají vás roztomilé detaily a překvapivý konec... Knihu vydal Knižní klub.





Pohádky pražských uliček, od Lucie Křesťanové, jsou plné víl, skřítků, duchů, vodníků, pidimužů a dalších kouzelných bytostí. Starají se o pořádek v Praze a provedou nás všemi pražskými tajuplnými zákoutími. Ilustrace zhotovila Zdeňka Študlarová a knihu vydalo nakladatelství Brána.




Zvířátka ve vánočním lese od Suzy Seniorové s ilustracemi Jamese Newmana Graye vydalo karmelitánské nakladatelství. Jedná se o vyprávění pro nejmenší čtenáře, kdy zvířátka - myška, jezevec, sova, liška, drozd a zajíčci prožívají ve vánočním lese různá dobrodružství, dokud se všichni nesejdou u jesliček a nezačnou Vánoce. ☺




Krásnou knihu Orbis pictus (Svět v obrazech pro nejmenší) s pevnými listy, jejíž původním autorem je všem známý Jan Ámos Komenský, vydalo nakladatelství Machart a partnerem projektu je Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. Svět v obrazech pro nejmenší je drobným vhledem do uspořádaného světa, který autor dětem představuje. Malíř Václav Sokol překreslil obrázky, které ho přitahovaly. Na knihu jsem nenarazila náhodou, ale inspirovala jsem se na mém oblíbeném blogu jedné sympatické a šikovné maminky dvou o něco málo starších chlapců, než je náš Čmeláček. U iKarkulky se inspiruji nejen knihami, ale také co se obouvání dětí (i dospělých) týče.





Kniha Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku od Johna Irvinga je sice pravým opakem toho, co Čmeláček při strachu ze tmy dělá, ale myslím, že svůj účel při strachu ze tmy a podivných nočních zvuků, splní i u nás. Tento příběh je součástí oceňovaného románu Johna Irvinga pro dospělé Rok vdovou. Je to příběh spisovatelova syna, který se bál tajemných nočních zvuků. Půvabně hororové ilustrace stvořila Tatjana Hauptmannová. Knihu vydalo nakladatelství Meander.




Kniha Pozor, tady jezdí auta! z edice Už vím proč od nakladatelství Albatros vysvětluje pomocí situačních obrázků jak máme přejít bezpečně ulici, jak se chovat na přechodu pro chodce, co jsou to a k čemu slouží dopravní značky... Kniha má pevné stránky, kroužkovou vazbu a několik odklápěcích okének, které umožňují pohled dovnitř. Autorkou i ilustrátorkou německého originálu je Angela Weinholdová, přeložila Jana Kudělková. Kniha je jednou z osmi vydaných knih v této edici.





Nádherná a úžasná kniha od známého dua autorů Mizielińských Pod vodou, Pod zemí patří mezi další skvosty naší knihovny. Na Čmeldu je zatím kniha náročná, zajímají ho jen zvířátka pod zemí a pod vodou, na všechno ostatní se ptá neustále co to je. Kniha je velkého formátu a momentálně si ji čtu já. Vydalo ji nakladatelství Host. Kniha vás vezme na neobyčejnou cestu do hlubin moří a oceánů, seznámíte se s pestrobarevnými rybami, mořskými obry a prapodivnými stvořeními žijícími v hlubinách, až se dostanete k tomu, co se skrývá ještě hlouběji, a to pod zemí... ☺







Kniha Zapomenutá řemesla a život na venkově od Gudrun Sulzenbacherové u nás vydalo nakladatelství Slovart. Jde o bohatě ilustrovanou naučnou knihu pro celou rodinu o starých řemeslech a rukodělných činnostech. Chcete vy nebo vaše děti vědět co se děje v kovárně? Jak se šijí boty? Jak vzniká ze lnu plátno? Jak se připravuje máslo? Jak se peče chleba? Během posledních dvou generací se výroba  změnila, řada starých povolání a rukodělných technik téměř upadla v zapomnění nebo je znají pouze odborníci. V této knize s více než 400 barevných fotografií autorka oživuje koláře, koželuhy, barvíře, košíkáře, pilaře a mnohé další řemeslníky...






Velká kniha drobné havěti nesmí chybět v knihovničce žádného malého milovníka zvířat. Kniha je plná brouků, much, žížal a jiných potvůrek. Ačkoliv já nejsem žádný nadšenec této drobné havěti, kniha od Yuval Zommer je opravdu krásná, perfektně logicky uspořádaná a Čmeldu i mě hrozně baví v ní listovat a povídat si o různých stonožkách a zakuklujících se motýlech, pavučinách, atd. Knihu vydalo nakladatelství Slovart. Jsem ráda, že jsem ji konečně sehnala, loni v létě se rychle vyprodala a dobře půl roku nebyla k sehnání... ☺





Konečně závěr, patřící mistrům...
Naše sbírka od Daisy Mrázkové se rozrostla o další tři kusy... všechny knihy vydalo nakladatelství Baobab a patří sem Můj medvěd Flóra, o medvídkovi, kterého Petr našel, vzal domů a zachránil ho, Chlapeček a Dálka, vyprávění o tom, kde je Dálka, Auto z pralesa, krátké povídky o malých, neobyčejných věcech. ☺