čtvrtek 6. února 2020

MÉ NEPÁLSKÉ LÁSKY: Michaela Gautam

Název: Mé nepálské lásky
Autor: Michaela Gautam
Vydala: Michaela Gautam, 2018




     Anotace napovídá, že jde o příběh české holky, která na mateřské vybudovala milionovou firmu a dětský domov... a přesně pro tento popis bych si knihu nikdy ke čtení nevybrala, protože je zde na můj vkus až moc líbivá, taková marketingově chytlavá a nezúčastněná anotace...

     Jak jsem se tedy ke knize dostala? Instagram mi už nějakou dobu nabízel reklamu na firmu Thao.cz, která prodávala fakt super domácí, pohodlné kalhoty a moc hezké šaty. Dlouho jsem odolávala, až jeden měsíc, kdy jsme v práci dostali nějaké odměny, jsem si tedy tyto pohodlné kalhoty a jedny šaty a náramek (viz obrázek) objednala... nejen proto, že se mi oblečení líbilo, ale také proto, že jsem si zjistila, že svým nákupem podporuji vzdělání dětí kdesi v Nepálu... o Nepálu už něco vím díky cestování Ladislava Zibury a díky krásným himalájským vrcholům z různých cestopisů... Když mi balíček přišel, s oblečením přišla i ukázka z této knihy... byl to malý sešitek o 16ti stranách - vlastně začátek knihy, který zaváněl exotickým cestováním, jinou kulturou a poznáním, navíc také sliboval jakousi romantiku. Upoutávku na knihu jsem ten den "zhltla" jako malinu a chtěla ochutnat mnohem víc...

     Kniha přišla za pár dnů, ale neměla jsem zrovna chuť ani náladu na cestovatelské dobrodružství, necítila jsem pohodu a tak jsem na pár týdnů knihu odložila na vrcholek komínku s knihami, které čekají na přečtení... až přišel před dvěma dny ten správný čas...

     Michaela, rodilá Brňačka, se ve svých dvaadvaceti letech vydala na cestu do Nepálu, kde chtěla jako dobrovolnice učit místní děti nějakou dobu anglicky. Cestou z hlavního města k hranici s Indií, kam měla namířeno na výlet, potkala v autobuse nejkrásnějšího muže na světě... nepálčana s tmavými vlasy, jestřábíma očima. Pracoval v autobuse, kterým jela, jako khalasi - takový chlapík pro všechno. Mysha věděla, že tuto práci berou muži, kteří nemají jinou možnost, protože nemají žádné vzdělání. Na konci cesty si dodala kuráže a požádala muže o telefonní číslo. Cestování a další akční plány však vedly Myshu jinou cestou. Byla nešťasntá z přístupu k učení ve vesnici, kam byla přijata jako dobrovolník. Byla v šoku z toho, jak lidé v Nepálu stále žijí, bez péče, bez lásky, sňatky většinou bývají předem rodiči domluvené, děti jsou jen pracovním nástrojem v domácnosti. Vzdělání je překážkou, protože kdo by jinak pracoval na poli?

     Mysha se tedy rozhodne pro několik šikovných dětí z vesnice sehnat ubytování a dobrou školu přímo v hlavním městě Káthmándů. Tam se setkává s nepálčanem, který se hodně baví s turisty a tudíž mluví celkem obstojně anglicky. Bishal se stane Myshiným ne příliš spolehlivým, ale důležitým spojencem po další dlouhou dobu... Míša zajistí pro 5 dětí z vesnice peníze i školné zatím od známých, později zpět v republice se bude snažit založit neziskovku, aby měla na bydlení i školné svých "Nepálčat". Zpět v Khátmándů se rozhodne, že zkusí vyhledat toho nejkrásnějšího khalasiho a pomocí kamaráda Bishala volají na uvedené telefonní číslo. Po určitých peripetiích se Mysha a Dipak potkávají. Mají 14 dní na zařízení bytu, školy a několik výletů, než Myshe skončí platnost pobytu a odjede na Srí Lanku. Čekali byste nakonec happy-end? Život je však někdy mnohem komplikovanější...

     Po návratu do Čech je Míša bez peněz, nemocná a neví co sama se sebou. Pokračuje ve vztahu, který do té doby snad ani vztahem nebyl a najde si práci, aby mohla posílat peníze do Nepálu, rozjíždí neziskovku, které se však moc nedaří. Časem Míša zjistí, že je těhotná a rok poté, co se vrátila z Nepálu, se jí narodí krásný zdravý chlapeček Theo. Láska k Nepálu však zůstává v Míšině životě velmi důležitou a na jejích nepálských dětech jí stále záleží. Tohle a další věci vedou k čím dál většímu nepochopení jejího manžela, který by chtěl prostě jen obyčejnou rodinu. Míša podle něj má hlavu v oblacích a místo vlastní rodiny jí záleží na nějakých cizích dětech.

     Více z děje už neprozradím, snad jen to, že já jsem původně netušila, že existuje už i další díl. Teď, čerstvě po dočtení této knihy, kdy děj zůstal prozatím - pro mě - otevřený (což je logické, protože je kniha ze života, stále se vyvíjíme a měníme, tudíž se mění i podmínky našich životů), bych byla šťastná, kdybych mohla rovnou skočit do dalšího dílu, abych zjistila, jak to celé bylo dál. Jak se Míši daří (firma vzkvétá, to vidím na síti), ale určitě musela nezlomná, hrdá a nezištně pomáhající česká dívčina překonávat spoustu nástrah a pádů na dno. Konec první knihy mě zanechal takovou lehce zmatenou, protože vůbec netuším, jestli bych měla tolik vnitřní síly, abych pokračovala v pomoci lidem/dětem kdesi daleko i přes tolik zklamání, které od těch "vzdálených nejbližších" přišlo, a které musela Míša nějak přežít. Vím zcela jistě, že tolik vnitřní síly bych v sobě nenašla a za to si Míša zaslouží můj veliký respekt. Není důležité, že mi Míša přišla lehce naivní, proč taky? Mezi dvacítkou a třicítkou jsem byla také naivní a myslela jsem si, že změním svět. A jsem opravdu upřímně zvědavá, jak šel u Míši čas dál, jak se sama vyvíjela nejen ve svém myšlení, ale celkově v životním náhledu. Především proto si dneska objednávám její druhou knihu a vám radím, abyste si je objednali obě současně (nejen, že zřejmě něco ušetříte, ale především se budete moci hned začíst do dalších nepálských peripetií)...

Míša je dle svých slov podnikatelka, filantropka, zakladatelka neziskové organizace Thao, která sponzoruje a řídí dětský domov v Nepálu. Dneska už je mámou tří synů, autorka několika bestsellerů a milovnice jídla a vína, zen buddhistka čekající na pomyslnou "ránu holí" a člověk co věří v nekonečnou Lásku, Dobro a sílu Vesmíru.


sobota 18. ledna 2020

VÉVODKYNĚ: Nichole Chase

Název: Vévodkyně
Autor: Nichole Chase
Vydal: Baronet, 2019






Víte, jak to chodí v Lilarii? Nevíte? Nevěděla to ani Samantha Rousseauová, hlavní hrdinka tohoto téměř pohádkového příběhu.

Samantha studuje postgraduální studium na univerzitě. Miluje dravce a kolem nich se točí veškerý její volný čas, její studium, přednášky. Žije v podnájmu se svou kamarádkou a nemá peněz nazbyt, protože její tatínek se léčí z rakoviny a Sam se mu snaží pomoci splácet účty za léčbu.

Jednoho dne se na univerzitě objeví dvojice sponzorů, členové královské rodiny z malé, ale hrdé země v Evropě. Sam téměř nezajímají, spíš je rozladěna, že se nemůže dostat do knihovny, přestože atraktivitu mladého šlechtice nemůže ani ona přehlédnout. Z jejího rozladění ji vždy dostanou dravci, o které se stará v univerzitní klinice pro zraněné dravce, kam chodí každý den. Dnešní den je však všechno jinak... Po odchodu z kliniky ji osloví muž z ochranky královské návštěvy a předá jí vzkaz, aby přišla na společnou večeři s Rose, členkou královské rodiny. Sam tuší, že jí její šéf před odjezdem na stáž, kde zkoumá dravce ve volné přírodě, zapomněl sdělit, že místo něj bude jednat se sponzory, proto se schůzkou nakonec souhlasí. Netuší však zatím, že se jí dnešním dnem změní celý život...
Víc neprozradím, protože by pro vás dál už nemělo smysl knihu číst. 

Kniha je takovou krásnou romantickou pohádkou pro dospívající i dospělé ženy, které jsou také cílovou skupinou autorky tohoto příběhu.

Každopádně je kniha Vévodkyně prvním dílem prozatímní lilarské trilogie, kterou jako příjemnou oddechovku všem doporučuji. Knihu zvládnete přečíst za jeden delší večer a budete příjemně usínat. Kniha je však také plná emocí - nejsou to jen ty příjemné, přijdou i smutné chvíle, ke kterým budete (stejně jako já) potřebovat kapesník.  



pátek 3. ledna 2020

KULTI: Mariana Zapata

Název: KULTI
Autor: Mariana Zapata



- česky mám knihu pouze ve čtečce, v papírové podobě jsem si objednala rovnou anglický originál ☺


- z internetu jsem si stáhla opět několik fotografií z fanouškovských webových stránek... :)

Zdroj

Zdroj


Skvělá oddechovka pro všechny, kteří si touží přečíst krásný příběh, ve kterém se dvojice sbližuje opravdu jen po malých krůčcích... Sal je 27letá fotbalová útočnice, která svému milovanému sportu obětuje všechno. Dodržuje správnou životosprávu, kromě tréninků navíc běhá, cvičí a chce být platnou týmovou hráčkou pro Houston Pipers... Reiner Kulti je Salin dětský idol, to kvůli němu začala hrát fotbal, chtěla být jednoho dne lepší než on, držitel pěti ocenění pro nejlepšího hráče na světě... Kulti však před dvěmi roky ukončil aktivní kariéru a nyní se objevuje v týmu Pipers jako asistent trenéra...

* velmi jsem si oblíbila hlavní hrdinku Sal, která má skvěle srovnané životní hodnoty...
* ačkoliv fotbal celkově moc nemusím, fotbalové prostředí mě v knize vůbec nevadilo, právě naopak...
* kniha mě donutila popřemýšlet nad tím, jak složité to musí být pro sportovce, kteří ukončí svou hráčskou kariéru, které obětovali všechno...

středa 6. března 2019

NEMOC JAKO ŘEČ DĚTSKÉ DUŠE: Ruediger Dahlke, Vera Kaesemann

Název: Nemoc jako řeč dětské duše
Autor: Ruediger Dahlke, Vera Kaesemann
Vydalo: Nakladatelství Fontána, 2011




Kniha slouží jako výklad a interpretace dětských chorobopisů a jejich celostní ošetřování. Alespoň tak je to uvedeno v popise. Kniha se zaměřuje především na symboliku a význam jednotlivých nemocí z pohledu celostní medicíny. Každý si v ní může nalézt to své. Knihu jsem přečetla velice rychle, ačkoliv mě více než ostatní zajímaly jen určité kapitoly, které se vztahují ke mně a mojí rodině. Faktem je, že spoustu informací jsem již měla, protože se tématem celostní medicíny zabývám již delší dobu. Jsem zastáncem toho názoru, že každá nemoc začíná v hlavě a projektuje náš postoj k životu i k sobě samému. Co se dětí týče, k některým souvislostem jsem se dopracovala až díky této knize. Syn moc často nemocný nebývá (ťuk, ťuk), ale kniha v podstatě pojednává i o těch dětských a zraněných dušičkách v nás, dospělých. 

Jedna z věcí, která mě opravdu zaujala, se týkala pomočování malých dětí. Věděli jste, že se noční pomočování týká z větší části chlapců? Podle knihy je to jejich odpověď na výchovu, která potlačuje chlapecké emoce. "Nebreč, nejsi holka!", "Ale, to nic není, to je dobrý, to nemohlo tak bolet!", "Kluci nepláčou!"... Protože ale emoce potřebuje z těla odejít, když se nemůže projevit pláčem, chlapec se prostě počůrá v době, kdy je naprosto uvolněný. Hodně jsem o tom přemýšlela a vedlo mě to k dalším úvahám. Teď samozřejmě nemluvíme o dětech, které se učí ovládat své potřeby. Tam je jasné, že se zpočátku "nehody" dít budou, než se nácvik podaří zvládnout. U malých dětí jsou občasné "noční nehody" samozřejmě v pořádku. Jde tu spíš o děti, které už by nácvik měly mít zvládnutý a stále se často počůrávají. Napadlo mě, že některé děti se ve větší míře počůrávají při odpoledním spánku ve školce. Není to proto, že je to jejich bezpečná zóna, jejich bezpečné prostředí? Ve školce je za to většinou nikdo nesoudí. 

Kniha je rozdělena do teoretických a praktických kapitol. Teoretické základy hovoří o lásce jako základu života, o tom, jaké má mít dětství kritéria, jaké jsou tři pilíře zdraví dítěte, jaký smysl má kožní kontakt mezi matkou a dítětem, dozvěděla jsem se, v čem tkví důležitost klasických pohádek. Je pravda, že s tím mám obecně trochu problém. Proč číst dítěti o tom, jak vlk snědl babičku i Karkulku a pak mu myslivec rozpáral břicho? Proč zatěžovat dítě tím, jak Macecha otrávila Sněhurku jedovatým jablkem? Když se to okolo hemží samými novými a pohodovými pohádkami, ve kterých se dítě učí o sobě a okolním světě. Autoři zmiňují, že klasickými pohádkami zajistíme svým dětem od samotného počátku přístup k mystickému světu našich předků. V pohádce děti společně s hlavními postavami překonávají nesnáze. Dozvědí se tedy, že život není vždycky jednoduchý a občas přinese překážky, které je potřeba překonat. Současně poznají i pocit vítězství nad překonanými nesnázemi. Praktické kapitoly se věnují jednotlivým projevům nemocí a jejich významu a symbolice, léčbě.

Kniha mě bavila a jsem ráda, že jsem si ji pořídila. Určitě v ní budu listovat i nadále. Až přijde třeba kašel, budu přemýšlet, jaké potlačované konflikty se dítku usazují na vhodných místech v plicních sklípcích. Jak kniha říká: "U malých dětí za těmito záchvaty (kašle) nezřídka nacházíme chronické konflikty rodičů, kteří je nedokážou sami vyřešit..." Dozvím se také, jaká podpůrná opatření při léčbě mám zvolit, vhodné homeopatické prostředky a také jaké otázky si mám (jako rodič) klást. Napříkald: Kde se nedostává komunikace? Jak můžeme dítěti pomoci, aby našlo samo sebe a aby rozvíjelo svou sebedůvěru? O co naše dítě bojuje? Nasloucháme mu dostatečně? atd.

Ruediger Dahlke je německý lékař a ezoterik, který je aktivní v oblasti psychosomatické medicíny.
Vera Kaesemann je německá homeopatička, aktivní v oblasti psychosomatických jevů v organismu. 

ANDROMEDA, ELFKA MALÁ: Martina Chomátová

Název: Andromeda, elfka malá
Autor: Martina Chomátová
Ilustrace: Marie Snášelová Štorková
www.playeveryday.cz



Andromeda je elfí bytost, žijící v temném starém lese.  Ráda pobíhá mezi stromy, čichá lesní vůni a splývá s přírodou. Protože chce poznat někoho, kdo by byl jako ona, vydá se na dalekou cestu, aby našla, po čem její dušička prahne. Při své cestě potká spoustu různých stvoření, všechna jsou úplně jiná než je ona sama. Od každého se naučí něco nového a zjišťuje také spoustu nových informací sama o sobě. Například, že je jiná než ostatní, poznává jakou krásu nesou jiné bytosti, poznává i svou vlastní krásu. 

Abych nevyzradila úplně všechno, a především pointu, ocením nádherné ilustrace Marie Snášelové Štorkové a vyzdvihnu záměr knihy. Moc se mi líbí, že se děti pomocí krásného příběhu dozvídají, že každý z nich je jiný, ale každý po svém důležitý a je to tak v pořádku. Martina napsala krásnou knihu, která potěší a zahřeje nejen děti, ale také rozvibruje dospělé, kteří dětem knihu čtou. Pravda, elfí jazyk je celkem moderní, ale i ten dělá malou elfí krásku jedinečnou.

Kniha rozhodně má své kouzlo a doporučila bych ji k přečtení všem dětem! :) Na jejích stránkách se vydáte na toulky za poklady světa, budete objevovat talenty ukryté v každém z nás a také, čím vás mohou obohatit ostatní bytosti, se kterými se setkáte. Na toulkách s Andromedou také odkryjete bohatství, které nám na každém kroku nabízí příroda. Doporučuji příběhy s dětmi rozebrat a těm mladším informace dovysvětlovat. Syna některé věci moc zaujaly a potřeboval konkrétnější vysvětlení proč byl obr na Andromedu takový zlý... ☺Což je další věc, která mě na knize nadchla... dává prostor pro další povídání a rozvíjení příběhu.

Martina Chomátová je máma tří dětí, která miluje život a učí se jak si hrát, každý den si užívat. Spoustu nápadů a inspirace najdete na jejím blogu. 

sobota 9. února 2019

JAK SKŘÍTKOVÉ A DĚTI CHRÁNILI LES: Radomír Socha

Název: Jak skřítkové a děti chránili les
Autor: Radomír Socha
Ilustrace: Andrea Popprová
Vydalo: Nakladatelství Albatros, 2016




V lese, o který se starají různí skřítkové a víly, se všem žilo docela dobře až do doby, kdy sem zavítali různí nezvaní návštěvníci, kteří les ničili, dělali v něm nepořádek a veliký hluk. Skřítci na tuto nezvanou návštěvu nestačili a tak je lesní knížepán poslal pro pomoc za skřítkem Ohnivcem a houbovou vílou (houbalkou) Čaromilou, která ještě nezapomněla všechna kouzla...



Skřítky, víly i houbaly ale nevidí každý. Vidí je jen ti, kteří v ně věří, navíc ti, kteří lesu neškodí, ba naopak jej chrání a pomáhají. Stejně jako Vilík, syn hajného Matěje a jeho nejlepší kamarádka Anička. Společně s dalšími dětmi, které rády pomohly, když bylo třeba, založili dobrovolný spolek Liščata. Nejenže na jaře pomáhali uklízet les a čistili studánky, v zimě nosili krmení do krmelců a postavili mnoho ptačích budek a krmítek po celém lese. 



Kniha je opravdu krásně napsaná i bohatě a krásně ilustrovaná, příběhy se čtou samy, dospělého potěší a dítě se lecčemu důležitému ohledně symbiózy s přírodou přiučí. Čmeláček se při čtení vždycky doptával a samozřejmě teď chce hned vyrazit do lesa a chce hledat Čaromilu a Ohnivce... musí si však počkat až do jara, protože všichni skřítci spí zimním spánkem, stejně jako spousta zvířátek... ☺


"Než odbily na věži zvony oběd, byly prameny a studánky čisťounké, bez jediného lístku. Největší radost měly pramínkové víly. Chytily se za ruce a začaly okolo vod tančit. Kluci a děvčata se nestačili divit - všechen kal na dně pramenů i studánek při tanci postupně mizel a mizel, až byla voda průzračná jako křišťál. Stejná jako ve známé básničce, kterou děti uměly z čítanek... (Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les...)"



ZŮSTAŇ: Elle Kennedy, Sarina Bowen (WAGs #2)

Název: Zůstaň
Série: WAGs 2. díl
Autor: Elle Kennedy, Sarina Bowen
Vydalo: Nakladatelství Baronet, 2018


Protože jsem si díky Blakeovi Rileymu, Wessovi a Jamiemu a samozřejmě Jess oblíbila nejen Toronto jako takové, ale také celý hokejový tým Maple Leafs, zajímalo mě, o kterém z hráčů bude další díl. Vůbec jsem se nespletla ve svém odhadu. Druhý díl série popisuje příběh samotného Matta Erickssona.

Matt si po rozvodu nechal od Aportu zařídit nový byt, ve kterém tráví svůj volný čas společně s Rufusem, svým psím kamarádem, kterého jeho ex-manželka už doma nechtěla. Aport je virtuální asistenční služba, mladá společnost, jejichž služeb Matt často využívá. V posledních dnech i k venčení Rufuse, když je mimo město. V Aportu s ním všechno řeší HTE, tedy HoTtiE, jak ženu na příjmu Matt soukromě pojmenoval. Mimo hokej Matt nemůže po rozvodu najít sám sebe. Dává si za vinu, že díky neustálému cestování nebyl nikdy tam, kde měl být, jeho ex-manželka Kara na něj hází vinu za celé zpackané manželství a navíc Mattovi neuvěřitelně chybí jeho dvě dcerky a s Karou bojuje o každou chvíli, kdy s nimi může trávit čas.

Hailey Taylorová Emeryová je spolumajitelkou firmy, kterou založila společně se svým bývalým mužem. S Jaxem se zná Hailey celý život. Jejich veliké přátelství přerostlo v dospívání v lásku a později zřejmě zase v přátelství, po čemž následoval před rokem a půl rozvod. Hailey se stará o poptávky VIP klientů, mezi nimi se nachází i jistý Sniper, o kterém Hailey tuší, že by mohl být hokejista, kterému fandí od doby, co se poprvé objevil na ledě za Toronto. Bylo to v době, kdy ještě studovala vysokou školu. Hailey je vášnivou fanynkou svého torontského týmu. Co se vztahů týče je ovšem také rozvodem poznamenaná a nejistá.

Vyvine se z jejich nevinného laškování přes internet něco vážnějšího? Jsou schopní dva životem zklamaní, nejistí a nedůvěřiví jedinci zachránit nejen sebe, ale také toho druhého? Příběh je psaný ich formou a opět se střídá děj vyprávěný z pohledu ženy (Hailey), která dostala dostatek prostoru, tak muže (AutoMattíka - jak jej nazývá srandista Blake). Tento příběh hodnotím ve svém pomyslném žebříčku knih, na kterých se alespoň podílela Elle Kennedy, zatím úplně nejvýš. Zaujal mě moc, byl uvěřitelný, zábavný i vážný současně, řešil běžné problémy, které se lidem stávají, a se kterými se musí vypořádávat. Čtení jsem si užívala a krásný příběh zakončený happy-endem mě moc těšil. Ke knize se určitě ještě vrátím.

                                                                  Zdroj


Co se autorky týče, Elle Kennedy je kanadská spisovatelka. Vyrostla na předměstí Toronta a po spisovatelské dráze toužila už od malička. Ačkoliv žije v Torontu, fandí Bostonským Medvědům. Na její webové stránky se můžete podívat zde...

Sarina Bowen je autorka oceněné série The Ivy Years, zasazené uprostřed hokejového týmu na vysoké škole v Connecticutu. Také rozvinula nové hokejové romány z Penguin Berkley. Baví ji lyžování, ráda pije espresso a příležitostně margaritu. Žije v divočině Nové Anglie, ve vermontských zelených horách se svou rodinou, šesti kuřaty a velkým lyžařským a hokejovým vybavením. Na její stránky se můžete podívat zde...

Společně se Elle Kennedy a Sarina Bowen staly nositelkami ceny Rita Award za romány Him a Us, stejně jako za romány ze série WAGs. 

Zmíním se také, že ráda porovnávám originální knihu s jejím českým překladem a často bývám svým způsobem trochu zklamaná. To však není případ knih od Elle Kennedy, ať už píše sama nebo dohromady s jinou autorkou. Moc se mi líbí překlady Zuzany L'alíkové, která odvádí skvělou práci. Její překlady jsou promyšlené, češtině přizpůsobené, aniž by cokoliv z originálu vynechaly. Za každým překladem je vidět kus dobře odvedené práce. Překladatelku její práce určitě baví, protože se to v textech rozhodně odráží. Paní L'alíková si umí s jazykem krásně "pohrát". Díky za to! :)