pondělí 31. prosince 2018

BLEDÝ JEZDEC: Laura Spinney

Víte kdo byl největším zabijákem 20. století?

Název: Bledý jezdec (Španělská chřipka z roku 1918 a jak změnila svět)
Autor: Laura Spinney
Vydalo: Knihy Omega, Nakladatelství Dobrovský, 2017




     Přestože dvacáté století charakterizují dvě světové války, chřipková pandemie, kterou nazýváme španělskou chřipkou, si celosvětově vyžádala více obětí, než obě světové války dohromady. Španělská chřipka probíhala v letech 1918 až 1920. Počet obětí se odhaduje na 50 až 100 milionů, což odpovídá 3 - 5 % z celkové populace. 

     Laura Spinney je britská spisovatelka a novinářka, zabývající se vědou. Její články vychází v The Times, National Geographic, The Economist, Nature, New Scientist, The Daily Telegraph. Laura vydala již dvě knihy v angličtině, prvním je historický román a druhým je současný příběh o duši, která je uvězněná v místě před peklem. Laura pobývala nejen v Británii, ale také ve Francii a ve Švýcarsku. 

    Ve své knize se Laura Spinney vydává po stopách španělské chřipky, aby ukázala, jak se na pozadí rozšiřování nemoci utvářely moderní dějiny. Hlavním cílem této knihy je zachovat důležitost. Důležitost informací o viru španělské chřipky. Španělskou chřipku podle autorky nemůžeme oddělovat od jejího dějinného, geografického a kulturního kontextu. V několika desetiletích, následujících po pandemii, se jejímu průběhu věnovali pouze odborníci na epidemiologii, virologii, historici medicíny a analytici pojišťovacích společností. Tato kniha se snaží shromáždit všechny poznatky a výsledky a soustředit je na jedno místo, aby z nich vytvořila celistvější pohled, který vyobrazuje všechny hrůzy této téměř sto let staré laviny smrti. Španělská chřipka dle autorky ovlivnila vývoj první světové války a zřejmě  přispěla i k druhé světové válce. Díky pandemii španělské chřipky vznikl moderní zdravotní systém a rozvinula se také alternativní medicína. 

     Kniha je rozdělena do osmi oddílů, které na sebe logicky navazují. První oddíl pojednává o nemoci z hlediska historického. Autorka začíná již u Hippokrata, který jako první popsal epidemii "perintského kašle", což byl zřejmě první popis chřipky vůbec. Druhý oddíl popisuje rozšiřování španělské chřipky po světě, všechny jeho vlny a také historické souvislosti. Kdyby se vám zdálo, že autorka nabízí jen holá fakta, tak vás ubezpečím, že kořením celé knihy jsou lidské příběhy a osudy zasazené do pozadí historických událostí. Ve třetím oddíle hledáme důvody, které vedly k tomu, že nemoc byla pojmenována jako španělská chřipka. Čtvrtý oddíl se zabývá tím, jak zamezit šíření viru. V pátém oddíle se autorka věnuje hledání původu španělské chřipky v době, kdy už pandemie pominula. Šestý oddíl popisuje svět po chřipce. Otázka zní: Co po sobě chřipka zanechala? Osmý oddíl, nazvaný Roscoeův odkaz, pojednává o různých mutacích chřipky v současné době. 

     Na tomto místě bych ráda ocenila překlad knihy. Knihu z originálu přeložil Filip Samec. Nejen že si pan Samec skvěle pohrál se slovy a líbí se mi jeho jazykový soulad, uvítala jsem různé poznámky k překladu, kterých je kniha plná a připadají mi potřebné k pochopení různých souvislostí. Obálka, kterou vytvořil Jiří Miňovský, skvěle koresponduje s tématem knihy. 

     Kniha je velice zajímavá a čtivě napsaná. Přestože není typem knihy, kterou bych pro svůj volný čas vyloženě vyhledávala, jsem moc ráda, že jsem ji četla. Dozvěděla jsem se spoustu nových  a zajímavých informací, navíc jsem také mohla prožít spoustu emocí díky příběhům a osudům jednotlivců či párů nebo skupin v době, ve které doslova řádila hrůzostrašná nemoc. Myslím, že si kniha své čtenáře najde nejen v řadách lékařů a historiků, přestože je svým tématem velmi specifická. 

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Omega.

středa 26. prosince 2018

NÁVRH: Elle Kennedy

Název: Návrh  (The Deal)
Série: 1. díl čtyřdílné série Off-Campus
Autor: Elle Kennedy
Vydal: Baronet, 2016




     O sérii Off-Campus jsem se dozvěděla díky jiné new adult sérii, kterou napsala Elle Kennedy společně se svou kamarádkou pod pseudonymem Erin Watt. Dlouho jsem knihám odolávala, ale musím uznat, že jsem byla zvědavá na oddechové new adult romány od spisovatelky, jejíž styl psaní mě opravdu baví. Elle píše hravě, tak akorát vtipně, a jsou to příběhy ze života, které se mohou opravdu stát, což je bezva, protože někteří z nás se v příbězích mohou poznat. Na pozadí každého prvoplánově romantického příběhu se řeší vždycky nějaké vážnější téma... tedy přesně to, co od oddechové knihy tohoto žánru očekávám. Knihy jsem nejprve zakoupila v elektronické verzi (jako vždy v nějaké slevové akci), poté i v originále společně s audioverzí. 

     Příběh Hanny a Garreta začíná v posluchárně filozofie na Briarské univerzitě. Garret si tento předmět zapsal především proto, že nemá problém s fakty a v předchozích letech byl tento předmět považován za procházku růžovým sadem. Tento rok se však změnil přednášející a Garret je v semestrálním testu neúspěšný, stejně jako většina jeho spolužáků. Jelikož chce svůj hokejový tým dovést jako kapitán k titulu, musí si udržovat dobrý průměr, aby mohl vůbec hrát. Navíc musí být přeci lepší než jeho slavný otec... Hanna je nadanou umělkyní se "zlatem" v hrdle a nacvičuje společný duet na zimní vystoupení. Ráda by získala výhru v podobě stipendia na příští semestr, její pěvecký partner jí však připravuje nejednu horkou chvilku. Testem z filozofie však Hanna prošla jako téměř jediná na A. Když to Garret náhodou zjistí, snaží se Hannu přesvědčit, aby jej doučovala. Hanna však nemá ani čas, ani zájem doučovat nějakého tupého hokejistu s obřím egem. 

     Na samotném příběhu, který se věnuje také složitějším tématům a řeší kostlivce, které si nesou oba dva hlavní hrdinové s sebou v kufru už z dob dřívějších, mě nesmírně baví, jak si autorka vyhrála s vývojem vztahu mezi Hannou a Garretem. Od naprosto odmítavého přes postupně vznikající přátelství s rostoucí vzájemnou důvěrou jednoho ke druhému... Moc se mi líbí, když se v knize střídají pohledy obou hlavních hrdinů. Nadšená jsem také proto, že se kniha nesnaží prvoplánově vyřešit všechny problémy, kterými si hlavní hrdinové procházejí. V tom spatřuji spojitost s realitou, kdy občas člověk musí některé věci prostě přežít a nějakým způsobem se s nimi vyrovnat, protože řešení buď momentálně není možné nebo ani neexistuje.

     Přestože má kniha kolem čtyř set stran, čtení vás pohltí a pokud se opravdu začtete, nebudete chtít knihu odložit. Čtení vám v takovém případě vystačí na jeden, maximálně dva dny. Moc se mi zalíbilo prostředí, do kterého je příběh zasazen. Prostředí univerzity i prostředí mimo ni v blízkém malém městečku. Nadchla mě i spojitost s nedalekým Bostonem. A když už jsem konečně u Bostonu... celkově mě nadchlo to hokejové prostředí, které je mi tak blízké - možná právě jen díky hokeji jsem se nakonec k přečtení této série odhodlala... :) A nakonec - Medvědům jsem vždycky fandila... :)

     Pokud tedy hledáte odpočinkovou knihu plnou sarkastických poznámek a vtipné vzájemné konverzace, knihu plnou emocí, u které se zasmějete, rozpláčete i uklidníte, je Návrh vhodnou volbou. Zmíním se také, že ráda porovnávám originální knihu s jejím českým překladem a často bývám svým způsobem trochu zklamaná. To však není případ knih od Elle Kennedy, ať už píše sama nebo dohromady s jinou autorkou. Moc se mi líbí překlady Zuzany L'alíkové, která odvádí skvělou práci. Překlady jsou promyšlené, češtině přizpůsobené, aniž by cokoliv z originálu vynechaly. Za každým překladem je vidět kus dobře odvedené práce. Překladatelku její práce určitě baví, protože se to v textech rozhodně odráží. Paní L'alíková si umí s jazykem krásně "pohrát". Díky za to! :)






Na internetových blozích už někteří nadšenci sestavili portréty oblíbených hlavních hrdinů...


Co se autorky týče, Elle Kennedy je kanadská spisovatelka. Vyrostla na předměstí Toronta a po spisovatelské dráze toužila už od malička. Ačkoliv žije v Torontu, fandí Bostonským Medvědům. Na její webové stránky se můžete podívat zde...

Ukázka z knihy:
"... Garret: Co zítra večer? V 8 mám volno.
Hanna: Nemůžu. Mám španělskou chřipku. Fakt nakažlivý. Právě jsem ti zachránila život, kámo.
Garret: A já si fakt cením tvýho zájmu. Ale vůči pandemii, která v letech 1918-19 vyhladila 40 milionů lidí, jsem imunní..."

středa 28. listopadu 2018

PRAHA NOIR: Pavel Mandys - editor

Znáte noir romány?


Název: Praha Noir
Autor: editor - Pavel Mandys
Vydalo: Nakladatelství Paseka, 2016



     Pod pojmem román noir jsem si ještě nedávno nedokázala nic představit. Když jsem narazila na knihu Praha Noir, zajímalo mě, co se za tím francouzským slůvkem "černý" vlastně skrývá. Zjednodušeně řečeno jde o typ detektivního románu, který je charakteristický tím, že děj probíhá současně s vyšetřováním, hlavním hrdinou většinou nebývá detektiv, ale oběť nebo pachatel, děj bývá zpravidla zasazen do "podsvětí" velkoměsta. V anglo-americké literatuře vychází noir-fiction z románů zvaných hardboiled. Tento termín pochází z období 40. let dvacátého století, z příběhů německých a rakouských emigrantů, kteří do Ameriky prchli před nastupujícím režimem. Předchůdcem noir románů byl gotický román. Příběhům ze Střední Ameriky vévodí témata trestné činnosti, vládní korupce, rasových nepokojů, atd.

     Americké nakladatelství Akashic Books vydalo v roce 2004 první sbírku noir povídek umístěných do Brooklynu. Od té doby vznikla celá Noir řada, jejíž sbírky povídek se povětšinou vážou k určitému místu (většinou některému velkoměstu), takže čtenář si může přečíst noir povídky z Bostonu nebo Chicaga, Londýna, Dublinu a od roku 2016 také z Prahy. Soubor povídek v letošním roce vyjde/vyšel také anglicky a zařadí se tak k osmdesáti dalším velkoměstům. Editor Prahy Noir, Pavel Mandys, vybral a oslovil čtrnáct vhodných autorů. Jak sám Mandys shrnul, historie české literární detektivky není příliš bohatá a noir romány se objevují vyloženě sporadicky. Vychází to z české historie. V době, kdy byly noir romány v zahraničí na vrcholu, u nás vládl policejní stát, který pečlivě sledoval, zda jeho represivní složky nejsou v literatuře napadány, očerňovány nebo zpochybňovány. Změnu v přístupu k noir románům přinesla až obliba severských detektivek v několika posledních letech.

     Pavel Mandys rozdělil knihu do čtyř částí podle témat, kterými se povídky zabývají. První část otevírá povídka Tři mušketýři od Martina Goffy, audioknihu čte David Novotný. Ponurý příběh o starých nevyřízených účtech, zkorumpovaných policistech a touze po pomstě, byl skvělým začátkem pro celou knihu. Zaujal mě i další příběh Amatéři od Štěpána Kopřivy, audioknihu čte Viktor Dvořák, z prostředí vietnamské pěstírny marihuany. Vysokou laťku udržel i příběh Miloše Urbana v povídce Mizení na mostě, audioknihu čte Hynek Čermák, který ukazuje jak mohou být "využívány" moderní technologie u policie. Jako naprostý vrchol celé části vidím povídku Jiřího W. Procházky, ve které vystupuje vysloužilý detektiv Robert Štolba, vyšetřující vraždu v povídce Mrtvá holka z Čerťáku. Audioknihu čte Alexej Pyško, který si roli Štolby naprosto "užil". Skvělá volba, byl to vskutku výjimečný zážitek pro posluchače! Zbylé tři části se již od úplného noir tématu více či méně odpoutávají. 

     Pro všechny, kteří si přejí číst pouze noir romány mám tedy smutnou zprávu, zřejmě budete zklamaní, že od celé knihy nedostanete přesně to, co čekáte. Dobrou zprávou pro všechny ostatní budiž informace, že všechny další povídky jsou skvělé, ačkoliv se nedrží přesně předepsaného tématu a nesplňují "noir normu".  Já osobně jsem získala jakýsi přehled o současných českých autorech a informaci o jejich spisovatelském umu. Jsem z toho nadšená. Je samozřejmé, že některé povídky mě bavily více, jiné méně, tak je to v naprostém pořádku. Mezi povídkami nebyla však jediná, kterou bych nevydržela poslouchat. Každá měla něco do sebe. 

     Ve druhé části sbírky, která se nazývá Praha magická a pracuje s židovskou tematikou, vás může zaujmout povídka Ondřeje Neffa - Opunkový kruh nebo Petra Stančíka - Kabinet sedmi probodnutých knih, či Chaima Cigana - Zázračný amulet.  Třetí část sbírky, zasvěcená Stínům minulosti, vzpomíná a vrací se k časům minulým. Kateřina Tučková ve své povídce Život a dílo baronky Mautnicové píše o životě a staré křivdě ve fiktivním rodě Mautniců, Markéta Pilátová v povídce Všechny starý převleky pracuje s tématem restitučního sporu a Michal Sýkora napsal skvělou detektivku Percy Thrillington. Poslední čtvrtá část sborníku patří povídkám nazvaným V ohrožení. Zde se vás snaží zaujmout Michaela Klevisová s povídkou Lepší život, Petra Soukupová s povídkou Další nejhorší den, Irena Hejdová s povídkou Olda č. 3 a celou sbírku povídek uzavírá Petr Šabach v povídce Večer tříkrálový aneb cokoli chcete. 

     Velmi povedená je také grafická úprava knihy. Knihu zatím nevlastním, pouze jsem ji prolistovala. Ráda bych se ale věnovala také audioknize, kterou připravilo nakladatelství OneHotBook. Jelikož jsem všechny povídky poslouchala, musím pochválit výběr jednotlivých interpretů, kteří svým přednesem dokáží posluchače naprosto pohltit. 

A jen pro přehlednost vypíši jednotlivé povídky i s jejich interprety:

Kateřina Tučková: Život a dílo baronky Mautnicové - čte Hana Maciuchová
Miloš Urban: Mizení na mostě - čte Hynek Čermák
Michaela Klevisová: Lepší život - čte Jan Vondráček
Ondřej Neff: Opunkový kruh - čte Martin Myšička
Markéta Pilátová: Všechny starý převleky - čte Jan Vlasák
Petr Šabach: Večer tříkrálový aneb cokoli chcete - čte Jaromír Dulava
Martin Goffa: Tři mušketýři - čte David Novotný
Jiří W. Procházka: Mrtvá holka z čerťáku - čte Alexej Pyško
Michal Sýkora: Percy Thrillington - čte Petr Stach
Irena Hejdová: Olda č. 3 - čte Martina Hudečková
Štěpán Kopřiva: Amatéři - čte Viktor Dvořák
Petra Soukupová: Další nejhorší den - čte Pavla Beretová
Petr Stančík: Kabinet sedmi probodnutých knih - čte Lukáš Hlavica
Chaim Cigan: Zázračný amulet - čte Jan Dolanský 


neděle 25. listopadu 2018

RYCHLEJI MLUVIT NEDOKÁŽU: Lauren Graham

A vás ten konec uklidnil? ☺

Název: Rychleji mluvit nedokážu
             Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím)
Autor: Lauren Graham
Vydalo: Nakladatelství Motto, 2017


     Na vydání této knihy v češtině určitě netrpělivě čekali všichni milovníci Gilmorových děvčat. V originále byla kniha vydaná před rokem, také koncem listopadu. Měla vyjít ve stejný den, kdy internetová televize Netflix spustila nové díly Gilmorových děvčat - přesně před rokem, 25. listopadu 2016. I já, jako milovnice tohoto seriálu (ano, moje další guilty pleasure), jsem si pořídila měsíční předplatné televize Netflix, abych mohla nové díly "Gilmorek" zhlédnout. Navazující díly Gilmorových děvčat - A Year In The Life (Rok v životě) se stávají ze čtyř devadesáti minutových dílů, pojmenovaných podle ročních období, přičemž série začíná Zimou. Již dlouho před spuštěním nových dílů seriálu se na fanouškovských webech (ať už českých či (většinou) zahraničních) debatovalo především o dvou věcech: 1. s kým Rory nakonec skončí? Pro zasvěcené: S Deanem? S Jessem? S Loganem? nebo s někým úplně jiným/novým? 2. co jsou ta zprofanovaná čtyři poslední slova?

     Lauren Graham dnes působí jako herečka, spisovatelka a dokonce i producentka. Známá je především rolemi ve dvou kultovních seriálech - Gilmorových děvčatech jako matka Lorelai Gilmorová a ve Famílii, kde hraje také matku, Sarah Bravermanovou. Lauren si zahrála také v několika filmech, z nichž nejznámější jsou Santa je úchyl nebo Božský Evan, atd. Lauren je také autorkou knihy Jednoho dne, možná..., která se stala bestsellerem New York Times. Vystudovala angličtinu v bakalářském studiu na Barnard College a herectví v magisterském studiu na Southern Methodist University. Žije střídavě ve svém bytě v New Yorku a ve svém domě v Los Angeles. 

     Začátek knihy působí jako autobiografie. Herečka čtenáře provází svým dětstvím, vzpomíná na veselé zážitky a na svého tatínka, se kterým zůstala po rozvodu rodičů. S Lauren zpětně prožijeme její nesnadné začátky v New Yorku, ocitneme se sní na studiích na Barnard College a okusíme s ní také její perné herecké začátky. Lauren otevřeně popisuje svůj život bez partnera, nechápavé poznámky okolí i zřejmé důvody, které vedly k tomu, že se usadila až mnohem později než bývá zvykem. V knize se Lauren věnuje také seriálu Gilmorova děvčata. Snaží se se čtenáři projít všech sedm původních sérií ze svého úhlu pohledu. Občas si na některý díl nebo scénu přímo vzpomene a něco zajímavého se k ní dozvíme. Fanoušci, věděli jste, že oblečení Lorelai z první série GG bylo z Laurenina vlastního šatníku? Vzpomínky na nové natáčení seriálu jsou čerstvější, čtenář se dozví více informací přímo "z placu" a to především díky výňatkům z Laurenina deníku, do kterého nám bylo povoleno nahlédnout. Zápisky v deníku jsou natolik emotivní, jak emotivní jen může být návrat do "ospalého městečka" po devíti letech. Fanoušci rozumí. Kniha je doplněna o několik černobílých fotografií.

     Pokud jste vášnivým fanouškem Gilmorových děvčat, knihu si jistojistě pořídíte bez ohledu na jakoukoliv recenzi. Pokud jste milovníkem autobiografií, kniha vás také nemá čím zklamat, bohužel však ani čím překvapit. Kniha báječně popisuje Laurenino dětství, její první divadelní role na střední škole, její dospívání a také její studijní léta. Dále mi však chybí větší přehlednost a usazení. Kromě několika kapitol o Gilmorových děvčatech a Famílii se čtenář nedozví téměř nic o jiných Laureniných rolích, ať už seriálových, filmových nebo těch divadelních. Osobně bych uvítala také více fotografií v lepší kvalitě. Z tohoto pohledu hodnotím knihu jen jako lehce nadprůměrnou. Já jsem však opravdu vášnivým fanouškem Gilmorových děvčat a z tohoto úhlu pohledu jsem byla knihou víceméně zklamaná, Stejně jako novými díly seriálu. Co se původní sedmidílné série týče, nedozvěděla jsem se vůbec nic, co bych doposud nevěděla, tedy kromě již zmíněné informace o šatníku Lorelai. Naopak, co se nových dílů "Gilmorek" týče, jsem přesycená Laureninými emocemi a informacemi o neznámých jménech, které do seriálu dostala ať už jako komparz nebo postavy pro menší role. Čekala jsem nějaké zajímavé informace z natáčení, něco víc, než jsem si přečetla k seriálu v novinách a na různých webech, také více fotek z "místa činu". Chyběl mi větší vhled do seriálu, zacílení, hloubka. Místo toho jsem dostala povrchní povídání o lidech, kteří se na natáčení "mihli". 

     Pokud toho mohu využít, bez spoileru bych také ráda napsala své zklamání nad novými díly seriálu. Vrátit se do Stars Hollow bylo skvělé, místo se mi moc líbí a mám to tam moc ráda. Bylo prima vidět "staré známé" tváře, i když o téměř deset let starší - je to jako potkat starého spolužáka po dlouhé době. Bohužel, v seriálu mělo všechno punc vzpomínek na staré časy. Mě zajímal vývoj postav, kam za těch několik let odloučení došly? Ale jako bych všechno už kdysi dávno viděla. Autoři se snažili ukázat (nebo dokázat?), že všechno je jako dřív, jenže opakovaný vtip už prostě není vtipem. Nečekalo na mě nic nového. A popravdě mě postava Rory, které jsem si pro její racionální uvažování a jisté životní směřování vždycky vážila, vážně zklamala. Kam se poděla ta prima holka, která toho toužila tolik poznat, tolik procestovat a pracovat pro nejlepší noviny světa? Na druhou stranu postava Lorelai mě trochu uklidnila. Máma konečně našla samu sebe. Konec série není vůbec špatný. Sice jsem jej nečekala, ale dojal mě (píši o těch posledních čtyřech slovech). Nakonec použiji znovu větu z Laurenina deníku: "A vás ten konec uklidnil?" Mě ano, stačí. Kruh se uzavřel. Další sérii už prosím nenatáčejte. 

A co vy? Jste milovníky GG? Viděli jste novou sérii? 

středa 21. listopadu 2018

VŠEM KLUKŮM, KTERÉ JSEM MILOVALA: Henny Han

Název: Všem klukům, které jsem milovala
1. díl trilogie
Autor: Jenny Han
Vydalo: CooBoo



     Lara Jean - po mamince Korejka, po tatínkovi Američanka - má vlastní způsob, jak se vyrovnat  s nešťastnou, neopětovanou nebo platonickou láskou. Napíše vyvolenému dopis, který ale nikdy neodešle. Dopis skončí v Lařiné šatně v krabici na klobouky. Jednoho dne však dopisy zmizí a Lařin poklidný život se změní k nepoznání... Jak vysvětlí Joshovi, který až doposud chodil s její sestrou, jak je to s jejími city? A kdo nakonec získá skutečně její srdce? Nebylo by na škodu odvést pozornost od svých citů třeba falešným vztahem?

     Příběh Lary Jean a jejích sester a lásek je napsán velmi čtivě. Jakmile se začtete, knihu nebudete chtít odložit dříve, než dojdete na konec. Přestože nejsem už dávno cílová skupina, knihu bych doporučila tak 14 - 15ti letým slečnám a mladým mužům, často jsem se pobavila, moc se mi líbil překlad a v textu mě nerušily žádné chyby. Kniha byla nedávno dokonce zfilmována. Nevím, zdali již byla nadabovaná do češtiny, každopádně Netflix podařený film "pustil" veřejnosti na konci léta.

úterý 20. listopadu 2018

ROK V PROVENCI: Peter Mayle

A jak se žije v Provenci?


Název: Rok v Provenci
Autor: Peter Mayle
Vydalo: Nakladatelství Olympia, 2005
Poslouchala jsem jako audioknihu z Audiotéky, četl Pavel Chovanec.


     Peter Mayle je sice narozen v Brightonu, v Anglii, jako nejmladší ze tří dětí, vyrůstal však s rodinou na Barbadosu, kam byl jeho otec po druhé světové válce vyslán jako zaměstnanec ministerstva zahraničí. Peter se v 16 letech, po absolvování školy, vrátil do Anglie. Začal pracovat jako účetní. Ve dvaceti letech se přestěhoval do Spojených států amerických, kde pracoval jako textař, copywriter a později jako manažer v reklamní agentuře. Po letech se vrátil do Anglie, kde se soustředil na psaní knih. Psal naučné knihy nejen o sexuální výchově - pro děti i mladistvé. O několik let později se se svojí ženou usadil v kouzelné Provence, jejímuž kouzlu podlehl. Společně s manželkou zrekonstruovali starou zemědělskou usedlost v Lubéronu. 

     Rekonstrukce domu, seznamování se svéráznými sousedy, s místními zvyky, se skvělým místním jídlem, s občasným nevyzpytatelným počasím a zimním přívalem mistrálu, se stala hlavním tématem knihy. Děj knihy nikam nespěchá a je srovnatelný s poklidným životním tempem v prosluněné Provence. Je to nádherná zvlněná krajina provoněná nejen levandulí, ale také výborným vínem světoznámých značek a různými kulinářskými specialitkami včetně nadpozemsky chutnajících a astronomicky drahých lanýžů, které je dobré hledat jen s kvalitními holínkami na nohách. 

     Kniha jistě není určena všem čtenářům. Každý, kdo v knize čeká napětí a děj plný zápletek, bude zklamán. Kdo se však touží alespoň na chvíli přenést do klidné a pohodové oázy jihovýchodní Francie, budiž vítán. Kniha je také plná dobrého jídla, tudíž by ji neměl vynechat ani žádný labužník. Doporučila bych ji také všem, kterým se líbí zvučná francouzština (nebo s výukou francouzského jazyka začínají), neboť dílo je prošpikováno spoustou francouzských slovíček a slovních spojení. Mně ta spousta francouzštiny při poslechu trochu rušila, protože jsem neměla vždy po ruce slovník, ne vždy jsem dokázala význam odvodit z kontextu a francouzsky bohužel neumím. Co se audioknihy týče, ráda bych vyzvedla skvělý přednes Pavla Chovance, který čtení dodal jiskru a šmrnc! Čtení naprosto přizpůsobil tempu a charakteru knihy, takže knihu svým výkonem absolutně povýšil. Svým hlasem a dokonalým přednesem dokázal skvěle vyburcovat a podnítit moji fantazii. 

     Knihu doporučuji ke čtení buď na odpočinkovou dovolenou nebo do propršených, mlhavých podzimních dní, protože děj vás přenese do sluncem zalitých kopců a údolí malebné krajiny. Rozhodně knihou neopovrhujte, neboť za ni autor získal v roce 1990 prestižní cenu British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu.

neděle 21. října 2018

CHATA V JEZERNÍ KOTLINĚ: Jaroslav Foglar

Máte svého nejlepšího kamaráda, který za vámi stojí a dá vám druhou šanci, přestože ho zklamete?


Název: Chata v jezerní kotlině
Autor: Jaroslav Foglar
Vydalo: Nakladatelství Olympia, 1998 - 7. vydání knihy


Jaroslav Foglar byl významný český spisovatel knih pro mládež, osobnost skautského hnutí a pod svým skautským jménem Jestřáb vedl chlapecký oddíl (zprvu skautský) Pražská dvojka. Většinu svého života zasvětil mládeži. Jeho literární doménou jsou příběhy chlapeckého klubu Rychlé šípy, knihy Hoši od Bobří řeky, Přístav volá, Záhada hlavolamu, atd.

Hlavním námětem knihy je bezesporu přátelství. Není jednoduché opravdového přítele, který za vámi stojí v dobrém i zlém, v životě najít. Pavel Zeman je přesně takovým přítelem, kterého by si leckdo přál. Pavlův život se změnil po smrti otce - známého boxera. S maminkou se odstěhují na venkov, maminčina rodného místa, kam Pavel zpočátku nemá šanci zapadnout. Při svých osamocených toulkách krásnou přírodou za městem, kde se cítí šťastný a svobodný, nalezne Pavel skalnatou rokli s jezírkem, kterou pojmenuje Jezerní kotlina. Potkává se tam s Ludvou, spolužákem, který má naprosto jiné zájmy než ostatní chlapci. Zprvu se nemohou dohodnout, ale nakonec uzavřou pevné přátelství, stráví v Jezerní kotlině celé léto a dokonce si staví i srub. Po prázdninách se ovšem všechno změní, Ludva si najde jiného kamaráda a zklamaný Pavel se rozhodně chodit do Jezerní kotliny sám. Náhodou objeví květinku, kterou předtím nikdy neviděl a díky lékárníkovi, který mu prozradí, že je to drahocenný šafrán, přijde na kloub jedné dávné historii. Najdou k sobě chlapci opět kamarádskou cestu? Pozná Ludva, co v Pavlovi ztratil?

Kniha je především určena pro mládež, ale zavzpomínat na své dětství/mládí mohou i starší čtenáři.  Věřím, že kniha má světu mnohé co říct. Těžko říct, zda si současný mladý čtenář svou cestu ke knize najde, protože život je momentálně úplně jinde než byl v padesátých letech minulého století. Každopádně "foglarovky" patřily mezi moje nejmilejší dětské knihy, hltala jsem příběh z Jezerní kotliny, stejně jako příběhy Rychlých šípů a držela jsem pěsti při plnění bobříků u Bobří řeky. Líbila se mi ta nespoutaná volnost a svoboda, kterou chlapci měli, byť pod vedením dospělého vedoucího. Já jsem ve svém dětství zažila spíše organizované akce s plánem, takové divoké poznávání přírody a vlastní zodpovědnost za své činy a spolehnutí se na blízké kamarády, jsem jako dítě nezažila, proto se mi tak moc líbilo o tom číst... :) 

Knize se dostalo několikerého vydání, to poslední vyšlo teprve nedávno, což mě vede k myšlence, že kniha má čím oslovit i dnešní mladou generaci, které musí připadat takové toulání se přírodou, táboráky a život bez připojení (se) k síti, naprosto neuvěřitelné... ☺

K recenzi ze všech mnou přečtených knih od pana Foglara jsem si vybrala právě Chatu v jezerní kotlině, ačkoliv mnohem známější a sledovanější, zfilmované jsou příběhy Rychlých šípů a Záhada hlavolamu - s fenomenálním ježkem v kleci. Chata v jezerní kotlině je mou další srdcovou dětskou knihou (společně s Hochy od Bobří řeky) zřejmě především kvůli silným emocím a pravému přátelství,  kvůli souznění s kusem krásné přírody, nelehkými osudy a tajemstvím. K přečtení doporučuji všem, kterým se kniha ještě nedostala do rukou... ☺

středa 17. října 2018

O MAŠINKÁCH: Jiří Kahoun

Název: O mašinkách - Pohádky na kolejích
Autor: Jiří Kahoun
Ilustroval: Jiří Fixl
Vydalo: Nakladatelství Albatros






Anotace:
Mašinky a vlaky, semafory taky, výpravčí i závory, taky myšky na poli... Nevěříte? Tak se rychle přesvědčte! Naše knížka je plná vláčků - od nejstarších po Pendolino, ale v příbězích nechybí ani děti, trpaslíčci a zvířátka. A všechno se vesele točí kolem kolejí...


Můj pohled:
Knihu dostal Čmeláček k narozeninám. Protože je opravdový vlakový fanda, knihu o vláčcích si hned oblíbil a stala se tudíž naší večerní stálicí. Všechny povídky jsme přečetli již několikrát. Mezi naše nejoblíbenější patří povídka Princezna, Křivoklátský expres, Kolozubka, Drak Sázavák a Pendolino. Ale i ostatní pohádky jsou krásné a mají své kouzlo. 
Osobně se mi moc líbí grafické zpracování knihy. Panu Šedivému se dílo opravdu povedlo. Čmeláček ocenil koleje vedoucí každou stranou knihy, doprovázené tu tunelem, tu semaforem nebo projíždějícím vláčkem, značkou, atd.  V knize se děti dozví zábavnou formou několik odborných termínů, týkajících se toho, co se děje kolem kolejí. Kniha obsahuje vše, co osloví malého "čtenáře", pro kterého především je určena. 
Knihu doporučuji všem rodičům, jejichž děti mají rádi cestování vlakem a příběhy o vláčcích nebo o lidech na dráze pracujících. 




sobota 1. září 2018

RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA: Astrid Lindgren

Název: Ronja, dcera loupežníka (v originále: Ronja Rövardotter) 
Autor: Astrid Lindgren
Vydalo: Nakladatelství Albatros, 2007

Anotace:
Ronja se narodila za bouřlivé noci, která byla tak děsu plná, že napůl rozťala prastarý hrad, v němž vládl její otec bandě loupežníků. Odtrženou část hradu ihned obsadil na smrt znepřátelený rod lupiče Borky. A co čert nechtěl, Ronja našla svého nejlepšího kamaráda právě v synovi Borky, Birkovi. Co všechno nebezpečného i hezkého  z toho vzešlo, se dozvíte příběhu, jenž se odehrává v divokém lese a lukách se skřítky, větrnicemi, smíchem i nadějí, že se Ronje i Birkovi snad podaří smířit odedávna znesvářené klany.
Dávný příběh Ronji a Birka je známý i z filmového zpracování.

.....................................................

Můj pohled:
Musím přiznat, že jako první jsem viděla filmové zpracování, když mi bylo asi 7-8 let. Tehdy pro mě byly všechny ty lesní potvůrky skoro hrůzostrašné, ale vždycky jsem se těšila, až budou film znovu dávat (legendární hláška z filmu: "ty popopoppotvůrko jedna popopodivná!"). Knih jsem jako malá tolik neměla, knihu o své oblíbené Ronje jsem si koupila až jako učitelka, když jsem ji doporučovala svým malým žáčkům. Od té doby jsem ji několikrát četla i viděla... Filmové zpracování nemá chybu. Osobně se mě teď dotýká ta volnost a prostor, který děti pro své objevování měli, jak se učili o přírodě v přírodě a také jak si vzájemně pomáhali. Jako malá jsem moc chtěla být Ronja, přírodu a les jsem milovala od malička.
Přečtení i zhlédnutí pohádkového filmu doporučuji všem dětem školou povinným! :) Já jsem na Ronje vyrostla a je to jedna z mých nejoblíbenějších literárních postav.





pátek 25. května 2018

POHRÁTKY ANEB CESTA PAVOUČKA VINCKA: Pavla Soletka Krátká

Název: Pohrátky aneb cesta pavoučka Vincka
Autor: Pavla Soletka Krátká
Ilustrace: Marie Snášelová Štorková
Vydalo: Nakladatelství Emavia, 2015






Anotace:
Třináct pohádkových příběhů vás zavede na různá místa naší překrásné a pestré planety Země. Průvodcem vám bude kouzelný pavouček Vincek, jehož velkým snem je objevovat a poznávat. Příběhy jsou velmi různorodé, něco je však přeci jen všechny spojuje - hrátky se slovíčky, zvukomalebnost, poznávání zvuků, slov a vět z různých jazyků, láska ke všemu a ke všem. Za každou pohádkou najdete pavučinku nápadů, sadu inspirativních aktivit k příběhu. Kniha je určena dětem od tří let a jejich dospělým průvodcům. Je určena pro rodiny i dětské kolektivy. Je vhodnou pomůckou k multikulturní, jazykové a environmentální výchově. 
Cílem knihy je přivést ke spolupráci malé a velké. Hrát si se slovy, jazykem, příběhy. Učit se naslouchat, komunikovat, společně tvořit. 

.............................................

Můj pohled:
Dětská kniha, která má srdce a duši. Čtení mě moc bavilo a užívala jsem si to, Čmeláček, ač jsou mu teprve dva roky, tak u pohádek také vydržel. Jedna pohádka je na stránku a půl a kniha má krásné ilustrace. Aktivity k příběhu zatím vynecháváme, nebo provozujeme ty, které jsou pro malého Čmeldu schůdné. Pokud čekáte něco na způsob klasických pohádek, budete překvapeni. Knížka byla pojata úplně jiným způsobem. Nejen že je pozornost v každém příběhu věnována některé zemi, v každém příběhu se autorka také věnuje jiné morální hodnotě. To mě oslovilo zřejmě nejvíc. U jednoho příběhu jsem byla dokonce dojatá i já, coby vypravěč.

"To víš, že ti s radostí budu o české zemi povídat. Mám ji moc rád. Je to země docela maličká, ale velmi rozmanitá a malebná. Leží v samém srdci Evropy. Ze všech stran je chráněná pohořími a horami. Všude je spousta zeleně. Lesů, luhů, hájů, luk a paloučků. Na jaře, v létě a na podzim jsou louky plné pestrobarevných květin, keřů a bylinek. Stromy se moudře sklánějí všude po celém kraji. Na jaře omamně voní a na podzim pak nesou své ovoce. Celá země je protkaná řekami, říčkami a potůčky. Je tady i spousta jezer a rybníků. V každém koutě země najdeš kouzelné pramínky a studánky, které dokáží vyléčit všechny neduhy. Stačí jen poprosit víly a skřítky, kteří je střeží a starají se o to, aby byly čisté."

"Kolem něho ležela celá tlupa jeho kamarádů i sám náčelník Velký Kaňour. Všichni ho svými mohutnými těly zahřívali. Bor se cítil krásně. Byl mezi svými. Byl v bezpečí. Otevřel oči a řekl: Promiňte mi! Náčelník se usmál a chápavě pokýval hlavou."

neděle 20. května 2018

DOKTOR ŽIVAGO: Boris L. Pasternak

Název: Doktor Živago
Autor: Boris L. Pasternak
Vydalo: Nakladatelství Odeon, 2003

Anotace:
Román Doktor Živago, dlouhá léta ve vlasti autora i u nás obestřený fluidem zakázaného, vyvolal rozruch a paniku hned v roce 1956, kdy jej Pasternak dopsal a nabídl k uveřejnění. Neuspěl. O rok později vyšel rusky v Itálii, zanedlouho pak italsky, anglicky, švédsky, norsky, francouzsky a německy. Roku 1958 byla spisovateli udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout. 
Jednotlivé části románu zachycují klíčové okamžiky života titulního hrdiny Jurije Živaga, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku: 1905 - ruská revoluce a stávky dělníků, první světová válka, revoluce v roce 1917, porevoluční vývoj. Jako červená nit se románem vine láska, děj je rovněž  prostoupen úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává v díle náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje. Podle románu byl v roce 1965 natočen úspěšný film oceněný pěti Oscary. 

.....................................

Můj pohled:
Na autorský styl pana Pasternaka jsem si musela po pravdě chvíli zvykat. Román je zalidněn obrovským množstvím postav a nějakou dobu mi trvalo, než jsem si postavy propojila a začala se v nich orientovat. Příběh mě však dostal, bavily mě rozhovory, hluboké myšlenky i popis krajiny při cestování. Součástí milostného příběhu je dějinný zlom první poloviny dvacátého století v Rusku. Je také o tehdejší společnosti, morálce, manipulaci. Asi nedokážu správně přenést své myšlenky a pocity, které ve mně ještě dlouho po přečtení románu doznívaly. Knihu jsem četla již dříve a určitě se k ní zase v brzké době vrátím. Pasternak není autorem pro každého, jeho dílo je opravdu těžké, klasicky ruské. Já mám ruskou klasickou literaturu ráda, proto mě i Doktor Živago bavil a tolik zasáhl. Knihu doporučuji k přečtení všem, kteří mají rádi detailní popis přírody kolem, hlubokomyslné úvahy a Matičku Rus... ☺


Boris L. Pasternak:
- ruský prozaik, básník a překladatel
- narozen 1890 v Moskvě, v rodině významného malíře L. Pasternaka
- v dětství projevoval hudební, výtvarné a literární nadání
- vystudoval filozofii a literaturu v Moskvě a Marburgu
- byl donucen vzdát se Nobelovy ceny za román Doktor Živago v roce 1957 (fyzicky ji dostal až v roce 1989 jeho syn)
- ve svém díle byl částečně ovlivněn futurismem a symbolismem
- byl považován za jednoho z největším meziválečných literátů
- psal také milostnou, společenskou a přírodní lyriku

čtvrtek 17. května 2018

HANÝŽKA A MARTÍNEK: Jindřich Šimon Baar

Název: Hanýžka a Martínek
Autor: Jindřich Šimon Baar
Vydalo: Nakladatelství Vyšehrad, 1999

Anotace:
Příhody dvou vesnických dětí z autorova rodného Klenčí v polovině 19. století vznikly původně jako součást jeho Chodské trilogie. Příběh Hanýžky a Martínka autor vybral a shrnul do samostatného svazku určeného dětem, který poprvé vyšel v roce 1927. Kromě citového života dětí a přirozených lidských vztahů, upřímných a bezprostředních, zachytil Baar i lidové prostředí a způsob života svého milovaného kraje, včetně starých zvyků a obyčejů. Knížka je určena dětem do 10 let, ale může potěšit i čtenáře z řad starší generace, kteří mají rádi poklidnou klasickou četbu.

................................

Můj pohled:
Další z knih, na kterých jsem vyrostla. ☺ Už jako malá jsem měla moc ráda tradice, folklór jednotlivých oblastí naší vlasti. 
Hanýžka Králová a Martínek Klika prožívají veselé i smutné chvilky, jsou nerozlučnými kamarády. Kniha je plná celoročních tradic, na podzim děti pasou domácí zvířata a dělají ohníčky, pečou si brambory a hrají různé hry. Podzim také znamená návrat do školních lavic - Hanýžka jde do školy poprvé a prožívá strach z pana učitele. O Vánocích se hraje Rybova vánoční mše, na jaře tradice pokračují "vynášením zimy", oslavami Velikonoc. Martínek odchází příští rok do učení v Brodu.
Z knihy se nejen děti dozví něco více o chodských tradicích v době našich praprabáb a prapradědů. Krásná a oddechová kniha, kterou můžete číst společně s vašimi dětmi.

úterý 15. května 2018

ČAS ŽÍT, ČAS UMÍRAT: Erich Maria Remarque

Název: Čas žít, čas umírat
             (z originálu: Zeit zu leben und Zeit zu sterben)
Autor: Erich Maria Remarque
Vydalo: Nakladatelství Ikar, 2006


Anotace:
V románu se autor jakoby vrací ke své prvotině Na západní frontě klid. Děj se však odehrává o dvacet let později, v době, kdy nacistické Německo rozpoutalo druhou světovou válku a po počátečních úspěších je tlačeno spojeneckými vojsky zpět. Stejně jako ve svém nejslavnějším díle autor líčí osud mladého německého vojáka na frontě, během dovolené doma a po opětovném návratu do bojové linie. Román je nabitý napětím, ale i zoufalstvím nad beznadějí lidských osudů a ničivým společenským fanatismem. Jen krátce - během hrdinova pobytu v rozbombardovaném rodném městě - vysvitne poslední naděje na nový život... láska.

..............................................

Můj pohled:
Ačkoliv má pan Remarque i výraznější romány na svém kontě, obsah tohoto díla jsem vybrala proto, že byl prvním, který jsem od autora četla. Pan Remarque patří mezi mé TOP autory, líbí se mi pojetí jeho knih, ať už hrůzostrašné vylíčení válečné zóny, tak i svět mimo hlavní bojovou linii. Hlavním tématem příběhu je mladý kluk, toho času voják, který přijede z války na dovolenou domů - domů? Město je zničené, celé rozbombardované, všude číhá děs a hrůza, utrpení. Po přečtení jsem se cítila opravdu hodně dotčená a bylo mi smutno. Člověk si uvědomí na plno, že hrůzy války odnesou především ti, co se o nějaké boje zasloužili úplně nejméně. Obyčejní lidé. Osobně si myslím, že knihy od pana Remarqua patří k těm nejhodnotnějším a nejkrásnějším (i když nejsmutnějším) počinům literatury 20. století.


Erich Maria Remarque:
- německý spisovatel a dramatik
- narodil se v Osnabrücku, v rodině vazače
- po ukončení školy narukoval do armády, kde byl několikrát zraněn
- antimilitarista, o fašismu mluví jako o rakovině 20. století
- pracoval jako učitel, redaktor, účetní, atd.
- po  nástupu fašismu byly jeho knihy páleny a byl zbaven německého občanství
- střídavě žil ve Švýcarsku a v Americe, jeho druhou ženou byla bývalá manželka Charlieho Chaplina
- jeden z nejčtenějších autorů 20. století - nejslavnější dílo: Na západní frontě klid

čtvrtek 10. května 2018

KRÁLOVA ŘEČ: Peter Conradi, Mark Logue

Název: Králova řeč
             (z originálu: The King's speech)
Autor: Peter Conradi, Mark Logue
Vydalo: Nakladatelství Mladá Fronta, 2011




Anotace:
Jak jeden muž zachránil britskou monarchii!
Nesmělý Albert, vévoda z Yorku, je mladší syn britské panovické rodiny, Lionel Logue zase neortodoxní logoped z Austrálie. V říjnu 1926 tuto nesourodou dvojici svede dohromady vévodovo koktání, které fatálním způsobem poznamenává "Albieho" veřejné projevy - a výsledkem je jeden z nejpozoruhodnějších příběhů první poloviny 20. století. Australskému terapeutovi se natradičními metodami nejenže podaří královského potomka rychle připravit na významný projev u příležitosti otevření nového australského parlamentu v Canbeře v roce 1927, ale především ho díky další spolupráci připraví na neočekávaný nástup na trůn v roce 1937 i na následné zvládání mimořádně náročných povinností. Kniha Králova řeč vychází z deníku logopeda, který s králem Jiřím VI. navázal přátelský vztah, a přináší fascinující pohled do zákulisí ostrovní monarchie v době, kdy britská říše procházela nejtěžší krizí. Knižní předloha oceňovaného filmu s Colinem Firthem, Geoffreyem Rushem a Helenou Bonham Carterovou - 12 nominací na Oscara.

................................................

Můj pohled:
Pokud čekáte, že kniha je napsána formou románu, s podobným příběhem jako film, tak budete při čtení zklamaní. Pokud tedy nejste jako já milovníci biografií, protože v tomto případě vás čtení opravdu potěší. Čeká vás spousta faktografických údajů jak o logopedovi Loguovi, tak údaje z britské královské rodiny. Líbil se mi i přepis královy řeči při začátku II. světové války. Já ta fakta prostě opravdu "hltám". ☺ Já jsem knihu četla v anglickém originále, kupovala jsem ji na knižním portále Book depository. V různých recenzích jsem narazila na srovnávání knihy s filmem a díky tomu má kniha celkem nízké hodnocení, což je veliká škoda. Opravdu se snažte nesrovnávat, kniha má své kouzlo a film také. Mimochodem já film Králova řeč v hlavní roli s mým oblíbencem Colinem Firthem opravdu zbožňuji a pokud jste jej ještě neviděli, určitě si jej nenechte již déle ujít. Báječně ho také zahráli herci v Janáčkově divadle v Brně, kam jsem na svůj oblíbený příběh také zavítala. 


sobota 5. května 2018

HRAJEME SI U MAMINKY: Jiřina Rákosníková

Název: Hrajeme si u maminky
Autor: Jiřina Rákosníková
Vydalo: Nakladatelství Vyšehrad, 2008
Ilustrace: Jan Kudláček






Anotace:
Sbírka říkadel, popěvků, rozpočitadel a her je určena především rodičům jako inspirace pro vyplnění volného času dětí.
Bohatě ilustrovaná publikace pedagožky Jiřiny Rákosníkové vznikla na základě jejích dlouholetých pedagogických zkušeností. Říkadla, rozpočitadla, popěvky a dětské hry jsou ve sbírce tématicky řazeny podle ročních období a některé z nich jsou doplněny melodickou linkou. Publikace jistě zaujme nejen rodiče, ale i pedagogy předškolních zařízení. 

............................

Můj pohled:
Sbírku říkadel od Jiřiny Rákosníkové máme s Čmeláčkem velmi rádi. Ke knize máme i CD s některými písněmi tematicky uspořádanými jak podle ročních období, tak podle knihy. CD nazpíval Jiří Pavlica s Hradišťanem a my si ho s Čmeláčkem pouštíme docela často, někdy i bez knihy. Nejvíce se nám líbí hned první písnička o měsících v roce. Tu se mamka musela naučit zpaměti a zpíváme ji i při koupání, někdy hned ráno po probuzení, stala se součástí našeho hudebního repertoáru :). Ilustrace Jana Kudláčka jsou prostě skvostné. Docela mě mrzí, že další knihy s jeho ilustracemi již nejsou běžně k sehnání. V antikvariátech sice několik posledních kusů k sehnání je, ale za hříšné peníze. 
Knihu určitě všem dětem doporučuji, řekla bych, že říkadla a básničky v knize slouží k takovému všeobecnému přehledu, pokud se propojí i s různými starými zvyky, které roční koloběh doprovázely v dřívějších dobách na venkově, tak se děti zábavnou a hravou formou také naučí něco z naší historie.


Jiřina Rákosníková:
- absolvovala taneční konzervatoř a vystudovala taneční pedagogiku na AMU v Praze
- pracuje s dětmi i studenty a podílí se na odborných seminářích pro pedagogy
- choreograficky pracuje s televizí, filmem, profesionálními divadly
- od r. 1992 pořádá pravidelná setkání s rodiči a dětmi pod názvem "Hrajeme si u maminky"


pátek 20. dubna 2018

MNOHO POVYKU PRO NIC: William Shakespeare

Název: Mnoho povyku pro nic
             (z originálu: Much Ado About Nothing)
Autor: William Shakespeare
Vydalo: Nakladatelství Romeo, 2000


Anotace:
Odehrává se v 16. století v Sicilské Messině. Messinský vládce Leonato má dceru Heru (v originále Hero), kterou si chce vzít Claudio z Florencie. Ale Don Juan (nevlastní bratr aragonského prince Dona Pedra) spolu se svým sloužícím Boraciem nastraží na Claudia a Heru lest.

...................................

Můj pohled:
Těžko vysvětlit důvod, ale toto je moje nejoblíbenější komedie od pana Shakespeara. Děj je v anotaci velmi zlehčen a jsou vynechány další důležité postavy. Knihu jsem četla několikrát - jak v češtině, tak v angličtině, viděla jsem film s titulky ve staré angličtině a několikrát jsem navštívila různá zpracování hry v divadle. Pokaždé mě to bavilo a vždycky jsem se zasmála Shakespearovu ostrovtipu. U všech Shakespearových her miluji jeho úplné a vyčerpávající dialogy. V této hře mě velmi bavila slovní přestřelka a vzájemné jízlivé poznámky mezi Beatricií a Benedettem. 
Velmi mě mrzí, že je tato hra mezi jinými slavnými "shakespearovkami" tak trochu opomíjena... tak neváhejte a začtěte se a pobavte se! Stojí za to! ☺


William Shakespeare:
- anglický básník, dramatik a herec
- považován za nejvýznamnějšího anglicky píšícího spisovatele a básníka
- dochovalo se 38 her, 154 sonetů
- narodil se a vyrostl ve Stratfordu nad Avonou (Stratford upon Avon)
- v 18 letech se oženil s Anne Hathawayovou a měli spolu 3 děti
- v mládí psal většinou komedie, později historické hry a vrcholem se staly jeho slavné tragédie

čtvrtek 12. dubna 2018

O MRÁČKOVI: Pavel Čech

Název: O MRÁČKOVI
Autor: Pavel Čech
Vydal: Nakladatelství Petrkov, 2016
Počet stran: 72
ISBN: 80-86653-05-6

Anotace:
Výprava do dětského světa her, snů a představ, kam v této překrásně ilustrované knize společně s klukem z příběhu snadno vklouzneme. Jednoho rána se kluk probudí a přemýšlí, s čím by si mohl hrát. Když se podívá z okna, rozhodne se, že se vypraví na vzdálený kopec, kam ho to už dlouho táhne. Bude pouštět draka. Nahoře na kopci uvidí, že mráčky na nebi stále někam plují a každý vypadá jinak.

.........................................

Můj postřeh:
Pavel Čech je bezesporu vynikající ilustrátor. Mně osobně trvalo několik měsíců, než jsem se s jeho stylem sžila, můj malý syn si jeho kresby oblíbil téměř okamžitě. Knihu O mráčkovi máme doma v kapesním vydání a to se ukázalo býti výhodou... 

Knihu mám neustále v kabelce nebo v kapse pro případ nouze a zaujmutí dítka při cestování, Čmeláček si ji prohlíží i sám v autě a stala se nedílnou součástí našich čtecích večerů. Příběh o klukovi, který se jednoho krásného rána vydal na kopec za město pouštět draka, na kopci baštil jablíčka ze stromu a ležíce v trávě si prohlížel oblaka nad hlavou, i mně navozuje pocit pohody, touhu lehnout si do trávy a pozorovat mraky plující po obloze, v dálce vidět velkoměsto a kolem dokola kopce se stromy, s poli se zrajícím obilím nebo s lány slunečnic, točících své květy ke slunci. 

Kniha je koncipována pro rodiče geniálně... na jedné straně je kratičký text, druhá strana je věnována krásným ilustracím Pavla Čecha, které se vážou k příběhu a textu na vedlejší stránce. Kniha je vytisknuta na kvalitním papíře, takže ji nepoškodí ani neobratné prstíky dvaceti měsíčního dítěte. :)

Kniha se momentálně stala naším domácím hitem... :)





Pavel Čech:
Pavel Čech je český malíř, autor komiksů, ilustrátor a tvůrce autorských knih. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pět roků pracoval jako opravář v Královopolské strojírně a následně 15 let jako profesionální hasič. V roce 2004 toto povolání opustil a stal se profesionálním výtvarníkem a literátem. Pavel Čech se orientuje především na čtenáře předškolního a mladšího školního věku. Je autorem obrázkových pohádkových knih, které sám ilustruje. Jako autor komiksů od roku 2002 spolupracuje s časopisem Aargh, pro který kreslí komiksy. Spolupracuje i s časopisy Stripburek a K9. Vydal řadu titulů, ve kterých dominují jeho inovativní ilustrace. Svými kresbami se podílel na tvorbě knihy Jana Skácela (Uspávanka s plavčíkem a velrybou) a Radka Malého (Listonoš vítr). Je autorem obálek děl Jiřího Kratochvíla (Noční tango nebo Brno nostalgické a ironické).
Stránky Pavla Čecha k nalezení zde...

ŠŤASTNÍ LIDÉ MAJÍ SNADNÝ ŽIVOT: Agnes Martin-Lugand

Název: Šťastní lidé mají snadný život
             (v originále: La vie est facile, ne t'inquiéte pas)
Autor: Agnes Martin-Lugand
Vydalo: Nakladatelství Motto, 2016
2. díl dvoudílné série

Anotace:
Další osud hrdinky autorčiny úspěšné knihy "Šťastní lidé čtou a pijou kávu."
Po návratu z Irska je Diane pevně rozhodnutá začít nový život v Paříži. S pomocí přítele Felixe se vrhne do práce ve své kavárně a v tomto svém klidném přístavu potká jednoho dne Oliviera. Je milý, pozorný a hlavně chápe, že Diane už nechce žádné děti. Nemůže se totiž vzpamatovat ze ztráty své dcery. Když už si Diane myslí, že její život poplyne v tomto klidném řečišti, dojde k události, která zbourá všechny její jistoty, za něž tolik bojovala. Bude mít dost odvahy, aby se vydala jinou cestou?

...................................

Můj pohled:
Druhý díl jsem přečetla opravdu jen proto, abych se přesvědčila, že Diane skončí tam, kde bych jí přála. Aby její srdce našlo tolik potřebný klid. Kniha pro mě má svou hloubku a musím říct, že jsem si díky ní zamilovala pobřeží Irska, které jsem samozřejmě také ihned po přečtení v google mapách "procestovala". Patří to k mému "dožití" každé přečtené knihy.
Ačkoliv se mi druhý díl zdál více jako love story, měl výhodu, že mi již od začátku byla hlavní hrdinka sympatická a šlo mi o její štěstí. Bohužel Dianinu lásku k Olivierovi jsem autorce neuvěřila, překvapilo mě ale, jaké překvapení na Diane čekalo v Irsku. Pěkný příběh, který mě bavil a kniha opravdu byla nedělní oddechovkou. Příroda a prostředí byly v knize popisovány tak krásně, že i já jsem začala mít vtíravý pocit, že se musím do Mulranny jet podívat, že mi cosi v životě chybí, když pobřeží Irska vůbec neznám. ☺
Na konci knihy jsem Diane trošku záviděla ten vnitřní klid, který já, ač jsem v životě díky Bohu o mé nejbližší nepřišla, stále hledám.
Po přečtení mě tak trochu napadlo, že děj knihy je taková Lenka Lanczová pro dospělé, což není výtka, ve své době jsem příběhy dospívajících měla moc ráda a do dnes na některé z nich s láskou vzpomínám.
Při čtení mě opět (tentokrát snad více než v prvním díle) rušil překlad. Uvítala bych překladatelčinu snahu více se přiblížit překladu do české kultury. Ale je to možná jen můj dojem a můj pocit. Rozhodně by to neměl být důvod proto, aby byla kniha odmítána. 

úterý 10. dubna 2018

ALCHYMISTA: Paulo Coelho

Název: Alchymista
             (z originálu: O Alquimista)
Autor: Paulo Coelho
Vydalo: Nakladatelství Argo, 2005

Anotace:
Vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou - jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato - přetvořit samu svou osobnost.

.......................................

Můj pohled:
Alchymista je skvělým, téměř pohádkovým příběhem o tom, že každý z nás má svůj osobní příběh. Jak najít svůj osobní příběh nám napoví naše srdce. Hlavní hrdina, pastýř Santiago, měl ve svém osobním příběhu najít poklad někde u egyptských pyramid. Santiago poslechne své srdce a vydá se na cestu za pokladem. Cestou poznává a učí se spoustu nových věcí, které se týkají jeho samého, učí se především o sobě samém. Každý z nás má volbu. Když poslechneme své srdce a půjdeme za svým snem, naplníme svůj osobní příběh. Nebo za snem nepůjdeme a svůj osobní příběh nevyplníme. Kniha vede čtenáře do nitra sebe samého současně s dějem krásného příběhu. Je jen na nás, jak s obsahem knihy naložíme... ☺ Pro mne je v ní krásné poselství, které mi říká, že i cesta je cíl. Je to nenáročné, pohodové čtení plné životní moudrosti, v němž Coelho předkládá základní životní pravdy. Podle mého skromného názoru by tato kniha také neměla chybět v žádné rodinné knihovničce, ať už se k jejímu obsahu čtenáři postaví jakýmkoliv způsobem. 

A několik postřehů:

"Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit."
"Člověk miluje, protože miluje. Není k tomu žádný důvod."
"Už jen žít deset minut denně v souladu se svým snem představuje pokrok."
"Nejtemnější chvíle nastává vždy před úsvitem."
"... veškerá věda o Velkém díle mohla být vepsána na pouhý smaragd. Lidé však prostým věcem nepřikládali důležitost a začali sepisovat pojednání, výklady a filosofické studie. Začali také tvrdit, že znají cestu lépe než druzí."
"Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami."


Paulo Coelho:
- pochází ze středostavovské rodiny katolického vyznání
- studoval jezuitské gymnázium, které v 17 letech opustil
- jeho rodiče nesouhlasili s jeho touhou psát a posílali ho opakovaně do psychiatrické léčebny, kde se musel podrobit elektrošokům
- studoval právo, nedokončil ho
- v šedesátých letech se připojil k hnutí hippies, experimentoval s drogami
- pracoval jako dramatik, novinář, televizní scénárista, textař písní...
- v 80. letech se přiklonil ke katolicismu a vykonal tisíci kilometrovou pouť do Santiaga de Compostelo, zážitky zužitkoval ve své prvotině Poutník - Mágův deník
- hrdinové knih jsou převážně lidé hledající změnu svého životního stereotypu, nabádá k duchovnímu rozvoji a zodpovědnému přístupu k životu
- jeho fejetony jsou uveřejňované v mnoha světových novinách

středa 14. března 2018

POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE: Josef Čapek

Název: Povídání o pejskovi a kočičce
Autor: Josef Čapek
Vydalo: Státní nakladatelství dětské knihy, 1956




Anotace:
Jak spolu pejsek a kočička hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech. Kniha je veselým vyprávěním o dvou nerozlučných kamarádech, které potěšilo již několik generací čtenářů. Povídání o tom, jak pejsek a kočička myli podlahu, jak pekli dort nebo o tom, jak si pejsek roztrhl kalhoty a kočička mu je zašila dešťovkou, si čítávali už prarodiče dnešních dětí. Autorův laskavý humor, kterým si bere na mušku drobné dětské nectnosti, jeho vcítění se do dětského myšlení a krásný vroucný jazyk tvoří tuto milou knížku nesmrtelnou.

........................................

Můj pohled:
Myslím, že k této nesmrtelné klasice není třeba nic dodávat. Další kniha mého dětství. Louskala jsem ji už před nástupem do školy. Pejsek a kočička poznávali svět kolem sebe svým nezkušeným zvířecím okem a vždycky kolem toho byla kopa legrace. Nejraději jsem měla příběh, jak se navzájem věšeli a sušili... ☺ Nedávno jsem knihu vytáhla z knihovny a četli jsme ji s Čmeláčkem před spaním, pobavila ho stejně, jako kdysi bavila mě. ☺ Z toho mám velkou radost, protože ta hra se slovy a jazykem se panu Čapkovi opravdu povedla. ☺


Josef Čapek:
- výrazná osobnost meziválečného období
- malíř, grafik, dramatik, prozaik a autor knih pro děti, žurnalista, výtvarný teoretik a kritik
- rozsáhlou část jeho díla tvoří studia, eseje a fejetony o umění
- otec byl lékař, matka sběratelka literárního folklóru, měl dva sourozence - bratra Karla, sestru Helenu
- dětství prožil v Malých Svatoňovicích
- vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí, poté studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v letech 1910 - 11 pobýval studijně v Paříži
- v období mezi válkami se věnoval také novíářské a literární činnosti 
- intenzivně se angažoval v protifašistickém zápase, byl proto 1. září 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech...
- zemřel na sklonku 2. světové války v Bergenu zřejmě na tyfus, symbolický hrob má v Praze na Vyšehradě

čtvrtek 8. března 2018

EGYPŤAN SINUHET: Mika Waltari

Název: Egypťan Sinuhet
             (v originále: Sinuhe egyptiläinen)
Autor: Mika Waltari
Vydalo: Nakladatelství Český klub, 2013


Anotace:
Waltariho nejslavnější román nám dává nahlédnout do složité a bouřlivé doby panování osmnácté dynastie egyptských faraónů, kdy došlo k neobvyklému pokusu o sociální a politickou reformu společnosti, jenž se v náboženské oblasti projevila jako zápas dvou bohů - boha starého pořádku Amona a boha lásky a míru Atona. Obraz těchto událostí je nanejvýš spolehlivý, historicky přesný, přitom však Egypťan Sinuhet rámec historického románu značně překračuje, takže v něm najdeme řadu paralel s naší současností (sám autor v jednom z rozhovorů prohlásil "psal jsem v historickém převleku"). V příběhu o životních osudech lékaře Sinuheta, plných zvratů, vítězství i proher, reagoval ve skutečnosti Waltari na vlastní prožitek válečného běsnění a vyjádřil v něm svůj humanismus a víru v nesmrtelnost základních lidských hodnot, jako je svoboda a tolerance.
Sinuhet je dítě neznámého původu. Připlul ke své nevlastní matce Kipě a otci Senmutovi v proutěném košíku po řece. Učil se v chrámě Amonově a stal se jako otec lékařem. Dobrodružství, která zažil, jsou četná. A tím nejpovolanějším, kdo by nám o nich měl povědět, je on sám.

...........................................

Můj pohled:
Egypťana Sinuheta jsem četla minimálně třikrát. Pravda, ještě v době studií. Ale jednou se k němu ještě určitě vrátím. Neměl by chybět v žádné knihovně. Je to jedna z nejlepších knih, jakou jsem četla a tudíž logicky její přečtení doporučuji všem. Kniha krásně zachycuje atmosféru, krásy i hrůzy starověkého Egypta. V knize najdete jak zajímavý děj, tak hlubokomyslné až filozofické myšlenky, lásku, zradu, intriky, politické názory. Waltariho nadčasové myšlenky si čtenář může vztáhnout i do dnešní doby. Stále mají co říci. Naprosto obdivuji překlad Marty Hellmuthové. Je jednoduše dokonalý. 
Marta Hellmuthová dostala v roce 1951 povolení přeložit knihu z francouzštiny, několikrát o to žádala. Při překladu však došla k poznání, že francouzský překlad je nedůkladný a tak nakonec přeložila knihu přímo z originálu. Můžeme se tedy v Čechách pyšnit jedním z nejvěrnějších a nejpřesnějších překladů vůbec. 

úterý 13. února 2018

Co si čteme v únoru?

Po-vánoční příděl knih je letos větší, než jsem předpokládala. Využila jsem vánočních peněžních darů a všemožných slev v knihkupectví a spousta krásných knih nám zaplnila prázdná místa v knihovničce... ☺

Mezi naše první úlovky patří kniha od nakladatelství Svojtka & Co, Jak funguje lidské tělo. Jedná se o pevnou knihu se spoustou okének. Děti sledují cestu, kterou tělem putuje potrava, zkoumají plíce, vidí jak vypadá mozek. Kniha obsahuje spoustu zajímavých informací o tajemstvích našeho těla. A její nespornou výhodou pro mě byla i cena. Knihu jsem sehnala u nás v COOPu za 120,- Kč. Občas tam seženu hotové poklady za "babku". ☺





Zimní příběh o dvou šikovných dětech, od Františka Nepila. Štuclinka a Zachumlánek si dokáží hravě poradit, když kmotřínek, který se o ně stará, onemocní a musí do nemocnice. Děti vtipně a se spoustou fantazie, i když někdy s určitými obtížemi, vyřeší všechny problémy, které se jim postaví do cesty. Tento půvabný, laskavý a nápaditý příběh potěší nejen děti, ale také rodiče a prarodiče! ☺ Opravdu krásná kniha, doporučuji k přečtení všem dětem i rodičům. Knihu vydal Knižní klub, dobře známé, nezaměnitelné ilustrace jsou od Heleny Zmatlíkové.





Kniha Dědečku, vyprávěj představuje etiketu pro kluky a holčičky od tří let. Knihu napsal "mistr" etikety, pan Ladislav Špaček a vydala ji Mladá Fronta. Kniha je koncipována jako sled příběhů, které vypráví dědeček své vnučce. Každý příběh je přitom zaměřený na některý společenský jev (například zdravení, vhodné oblékání, jak se chovat na návštěvě či v restauraci, jak držet příbor, atd.) a dědeček na základě příběhu popisuje správné zásady chování. Součástí knihy je i CD. Knihu ilustrovala Jana Fernandes.





Kniha Pinocchiův sen vypráví příběh jednoho truhláře, který bydlel docela sám v malém pokojíku s jedním okénkem. Ten se jednoho dne rozhodl, že si vyrobí loutku, která mu bude dělat společnost. Pojmenoval ji Pinocchio a vyřezal ji s takovou láskou, že se z ní stalo něco víc než obyčejná loutka. Pinocchio uměl tancovat a skákat, když nikdo netahal za provázky a vypadal jako opravdový kluk. Aby se ale mohl stát opravdovým klukem, musel se nejprve naučit, že lhát se nemá... An Leysenová, ilustrátorka, vypráví po svém klasickou pohádku. Čekají vás roztomilé detaily a překvapivý konec... Knihu vydal Knižní klub.





Pohádky pražských uliček, od Lucie Křesťanové, jsou plné víl, skřítků, duchů, vodníků, pidimužů a dalších kouzelných bytostí. Starají se o pořádek v Praze a provedou nás všemi pražskými tajuplnými zákoutími. Ilustrace zhotovila Zdeňka Študlarová a knihu vydalo nakladatelství Brána.




Zvířátka ve vánočním lese od Suzy Seniorové s ilustracemi Jamese Newmana Graye vydalo karmelitánské nakladatelství. Jedná se o vyprávění pro nejmenší čtenáře, kdy zvířátka - myška, jezevec, sova, liška, drozd a zajíčci prožívají ve vánočním lese různá dobrodružství, dokud se všichni nesejdou u jesliček a nezačnou Vánoce. ☺




Krásnou knihu Orbis pictus (Svět v obrazech pro nejmenší) s pevnými listy, jejíž původním autorem je všem známý Jan Ámos Komenský, vydalo nakladatelství Machart a partnerem projektu je Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. Svět v obrazech pro nejmenší je drobným vhledem do uspořádaného světa, který autor dětem představuje. Malíř Václav Sokol překreslil obrázky, které ho přitahovaly. Na knihu jsem nenarazila náhodou, ale inspirovala jsem se na mém oblíbeném blogu jedné sympatické a šikovné maminky dvou o něco málo starších chlapců, než je náš Čmeláček. U iKarkulky se inspiruji nejen knihami, ale také co se obouvání dětí (i dospělých) týče.





Kniha Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku od Johna Irvinga je sice pravým opakem toho, co Čmeláček při strachu ze tmy dělá, ale myslím, že svůj účel při strachu ze tmy a podivných nočních zvuků, splní i u nás. Tento příběh je součástí oceňovaného románu Johna Irvinga pro dospělé Rok vdovou. Je to příběh spisovatelova syna, který se bál tajemných nočních zvuků. Půvabně hororové ilustrace stvořila Tatjana Hauptmannová. Knihu vydalo nakladatelství Meander.




Kniha Pozor, tady jezdí auta! z edice Už vím proč od nakladatelství Albatros vysvětluje pomocí situačních obrázků jak máme přejít bezpečně ulici, jak se chovat na přechodu pro chodce, co jsou to a k čemu slouží dopravní značky... Kniha má pevné stránky, kroužkovou vazbu a několik odklápěcích okének, které umožňují pohled dovnitř. Autorkou i ilustrátorkou německého originálu je Angela Weinholdová, přeložila Jana Kudělková. Kniha je jednou z osmi vydaných knih v této edici.





Nádherná a úžasná kniha od známého dua autorů Mizielińských Pod vodou, Pod zemí patří mezi další skvosty naší knihovny. Na Čmeldu je zatím kniha náročná, zajímají ho jen zvířátka pod zemí a pod vodou, na všechno ostatní se ptá neustále co to je. Kniha je velkého formátu a momentálně si ji čtu já. Vydalo ji nakladatelství Host. Kniha vás vezme na neobyčejnou cestu do hlubin moří a oceánů, seznámíte se s pestrobarevnými rybami, mořskými obry a prapodivnými stvořeními žijícími v hlubinách, až se dostanete k tomu, co se skrývá ještě hlouběji, a to pod zemí... ☺







Kniha Zapomenutá řemesla a život na venkově od Gudrun Sulzenbacherové u nás vydalo nakladatelství Slovart. Jde o bohatě ilustrovanou naučnou knihu pro celou rodinu o starých řemeslech a rukodělných činnostech. Chcete vy nebo vaše děti vědět co se děje v kovárně? Jak se šijí boty? Jak vzniká ze lnu plátno? Jak se připravuje máslo? Jak se peče chleba? Během posledních dvou generací se výroba  změnila, řada starých povolání a rukodělných technik téměř upadla v zapomnění nebo je znají pouze odborníci. V této knize s více než 400 barevných fotografií autorka oživuje koláře, koželuhy, barvíře, košíkáře, pilaře a mnohé další řemeslníky...






Velká kniha drobné havěti nesmí chybět v knihovničce žádného malého milovníka zvířat. Kniha je plná brouků, much, žížal a jiných potvůrek. Ačkoliv já nejsem žádný nadšenec této drobné havěti, kniha od Yuval Zommer je opravdu krásná, perfektně logicky uspořádaná a Čmeldu i mě hrozně baví v ní listovat a povídat si o různých stonožkách a zakuklujících se motýlech, pavučinách, atd. Knihu vydalo nakladatelství Slovart. Jsem ráda, že jsem ji konečně sehnala, loni v létě se rychle vyprodala a dobře půl roku nebyla k sehnání... ☺





Konečně závěr, patřící mistrům...
Naše sbírka od Daisy Mrázkové se rozrostla o další tři kusy... všechny knihy vydalo nakladatelství Baobab a patří sem Můj medvěd Flóra, o medvídkovi, kterého Petr našel, vzal domů a zachránil ho, Chlapeček a Dálka, vyprávění o tom, kde je Dálka, Auto z pralesa, krátké povídky o malých, neobyčejných věcech. ☺