PANSKÝ DŮM: Anne Jacobs

Znáte historii vaší rodiny?

Název: Panský dům (Počátek rodinné ságy)
             1. díl trilogie
Autor: Anne Jacobsová
Vydal: Knižní klub, 2017

     Anne Jacobsová, německá autorka řady úspěšných historických románů, si epopejí Panský dům splnila svůj dávný sen. Ztvárnila osud jedné rodiny na pozadí novodobých německých dějin. 

     V Augsburgu, kde má továrník Melzer vedle svého velkého domu také svou továrnu na látky, se setkáváme s jeho rodinou v době začínajících zimních plesů. Chudě oděná Marie přichází do domu továrníka Melzera ze sirotčince. Začíná pracovat jako pomocnice v kuchyni. Stává se terčem nevole a posměchu většiny ostatních sloužících v domě. Poté, co se Marie stane oblíbenkyní samotné mladé slečny Kathariny, ještě více se díky závisti ostatních ztíží její postavení mezi sloužícími. Hlava rodiny, továrník Melzer, Marii do domu přivedl poté, co se léčila v nemocnici s chrlením krve. Byla dlouhá léta jeho schovankou, proč? Továrníkovic syn Paul se do Marie zamiluje a ona do něj také, ale protože je to chytré děvče, nechce působit problémy s nepřijatelným vztahem ani sobě, ani Paulovi. Děj se zrychlí a změní poté, co mladá, nevybouřená a lehce sobecká Katharina uteče do Paříže s jedním vášnivým Francouzem... Jak se k takovému jednání nerozumné dcery rodina postaví? Jak dopadne Marie, která hledá nějakou nitku ke svým rodičům, kteří jí zemřeli brzy po jejím narození? A proč továrník Melzer křičel na její matku?

     Panský dům mi nenabídl žádnou novou myšlenku. Při čtení jsem měla neustále pocit, jako bych knihu už někdy četla, docela dobře jsem děj předvídala - jak to, co bude následovat, tak to, jak se děj bude vyvíjet. Myslím, že knihy s podobným námětem jsem četla několikrát v těch brakových malých sešitcích z edice Doktora Nordena, když jsem byla jako teenager na brigádě u babičky ve stánku PNS. ☺ Děj, přestože rozjezd byl pomalý a zdlouhavý, byl nakonec pěkný. Jak je u mě známo, našla jsem si v knize něco svého a upřímně mi bylo Marie líto, protože to jako dítě neměla lehké. Kdykoliv byla v knize zmínka o tom, že její maminka, která ji pořád hladila, umřela, když byly Marii dva roky, obrečela jsem to. Jsem na taková témata pořád citlivá a asi už mě to nikdy nepřejde...

     Co mě v knize trochu udivilo, byly některé dobové neobvyklosti. Rodiče a děti si v rodině Melzerů tykali, doposud jsem žila v domnění, že na počátku 20. století děti rodičům výhradně vykaly. A pak ty Katharininy eskapády! Občas mě ze čtení vyrušila nějaká, neojedinělá, chyba. Všimla jsem si několika překlepů, především v poslední části knihy, občas se ztratily uvozovky... ale to jsou jen drobnosti, čtení určitě nebránily!

     Celkově hodnotím Panský dům jako oddechovou literaturu, knihu jsem si užila a celkem rychle jsem ji přečetla. Chtěla jsem vědět, jestli se děj bude opravdu ubírat směrem, který jsem předvídala. Četla jsem už lepší romány s podobnou tematikou, ale jsem zvědavá na další díly, třeba přinesou nějaké nečekané zvraty. Těžko soudit dílo, u kterého jsem nečetla ještě všechny části. Dalším vývojem rodiny Melzerových se nechám překvapit a těším se na léto, kdy by se měl druhý díl objevit i na pultech českých knihkupectví. ☺