BLEDÝ JEZDEC: Laura Spinney

Víte kdo byl největším zabijákem 20. století?

Název: Bledý jezdec (Španělská chřipka z roku 1918 a jak změnila svět)

Autor: Laura Spinney

Vydalo: Knihy Omega, Nakladatelství Dobrovský, 2017

     Přestože dvacáté století charakterizují dvě světové války, chřipková pandemie, kterou nazýváme španělskou chřipkou, si celosvětově vyžádala více obětí, než obě světové války dohromady. Španělská chřipka probíhala v letech 1918 až 1920. Počet obětí se odhaduje na 50 až 100 milionů, což odpovídá 3 - 5 % z celkové populace. 

     Laura Spinney je britská spisovatelka a novinářka, zabývající se vědou. Její články vychází v The Times, National Geographic, The Economist, Nature, New Scientist, The Daily Telegraph. Laura vydala již dvě knihy v angličtině, prvním je historický román a druhým je současný příběh o duši, která je uvězněná v místě před peklem. Laura pobývala nejen v Británii, ale také ve Francii a ve Švýcarsku. 

    Ve své knize se Laura Spinney vydává po stopách španělské chřipky, aby ukázala, jak se na pozadí rozšiřování nemoci utvářely moderní dějiny. Hlavním cílem této knihy je zachovat důležitost. Důležitost informací o viru španělské chřipky. Španělskou chřipku podle autorky nemůžeme oddělovat od jejího dějinného, geografického a kulturního kontextu. V několika desetiletích, následujících po pandemii, se jejímu průběhu věnovali pouze odborníci na epidemiologii, virologii, historici medicíny a analytici pojišťovacích společností. Tato kniha se snaží shromáždit všechny poznatky a výsledky a soustředit je na jedno místo, aby z nich vytvořila celistvější pohled, který vyobrazuje všechny hrůzy této téměř sto let staré laviny smrti. Španělská chřipka dle autorky ovlivnila vývoj první světové války a zřejmě  přispěla i k druhé světové válce. Díky pandemii španělské chřipky vznikl moderní zdravotní systém a rozvinula se také alternativní medicína. 

     Kniha je rozdělena do osmi oddílů, které na sebe logicky navazují. První oddíl pojednává o nemoci z hlediska historického. Autorka začíná již u Hippokrata, který jako první popsal epidemii "perintského kašle", což byl zřejmě první popis chřipky vůbec. Druhý oddíl popisuje rozšiřování španělské chřipky po světě, všechny jeho vlny a také historické souvislosti. Kdyby se vám zdálo, že autorka nabízí jen holá fakta, tak vás ubezpečím, že kořením celé knihy jsou lidské příběhy a osudy zasazené do pozadí historických událostí. Ve třetím oddíle hledáme důvody, které vedly k tomu, že nemoc byla pojmenována jako španělská chřipka. Čtvrtý oddíl se zabývá tím, jak zamezit šíření viru. V pátém oddíle se autorka věnuje hledání původu španělské chřipky v době, kdy už pandemie pominula. Šestý oddíl popisuje svět po chřipce. Otázka zní: Co po sobě chřipka zanechala? Osmý oddíl, nazvaný Roscoeův odkaz, pojednává o různých mutacích chřipky v současné době. 

     Na tomto místě bych ráda ocenila překlad knihy. Knihu z originálu přeložil Filip Samec. Nejen že si pan Samec skvěle pohrál se slovy a líbí se mi jeho jazykový soulad, uvítala jsem různé poznámky k překladu, kterých je kniha plná a připadají mi potřebné k pochopení různých souvislostí. Obálka, kterou vytvořil Jiří Miňovský, skvěle koresponduje s tématem knihy. 

     Kniha je velice zajímavá a čtivě napsaná. Přestože není typem knihy, kterou bych pro svůj volný čas vyloženě vyhledávala, jsem moc ráda, že jsem ji četla. Dozvěděla jsem se spoustu nových  a zajímavých informací, navíc jsem také mohla prožít spoustu emocí díky příběhům a osudům jednotlivců či párů nebo skupin v době, ve které doslova řádila hrůzostrašná nemoc. Myslím, že si kniha své čtenáře najde nejen v řadách lékařů a historiků, přestože je svým tématem velmi specifická. 

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Omega.