GULLIVEROVY CESTY: Jonathan Swift

Název: Gulliverovy cesty

Autor: Jonathan Swift

Vydalo: Nakladatelství Albatros, 1975

Anotace:

Utopický román anglického spisovatele 18. století, pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii, kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu.

Román, jehož původní název zněl "Cesty k rozličným národům světa..." je rozdělen do čtyř dílů o nestejném počtu kapitol (osm, osm, jedenáct, dvanáct), nesoucích tzv. epická záhlaví. Je mu předeslána fiktivní předmluva vydavatele Sympsona a dopis autora - kapitána Lemuela Gullivera - tomuto vydavateli. Fikci pravdivosti podtrhují také mapky, portrét Gullivera a autentická 1. osoba, v níž se líčí Gulliverovy cesty na utopické ostrovy. V I. díle "Cesta do Liliputu" se Gulliver ocitá mezi trpaslíky, ve II. díle "Cesta do Brobdingnagu" mezi obry. Ve III. díle "Cesta do Laputy, Balnibardi Luggnaggu, Blubbdubdribu" se představy o světě vtělují do alegorie vznášejícího se ostrova (Laputa - alegorie sféry teoretického myšlení a uzavřené aristokracie) a obrazu hospodářsky a kulturně upadajícího státu Balnibardi. V tomto díle promlouvá Gulliver se slavnými muži minulosti a poznává Struldbrugy, nesmrtelné obyvatele ostrova Luggnaggu. Tématem IV. dílu "Cesta do země Hvajninimů" je výměna sociálních rolí mezi koňmi a lidmi. Lidé, tzv. Jahuové, slouží v ideální říši ušlechtilým zvířatům. Gulliver prožívá nejrůznější dobrodružství a po mnohaleté cestě se vrací domů. Putování po imaginárních ostrovech a zemích je záminkou ke kritice domácích poměrů a evropské kultury. Souběžně s negativními obrazy autor rýsuje projekt ideálního zřízení.

............................................

Anotace byla tentokrát tak výstižná a vyčerpávající, že zřejmě ani nic nového nelze přidat. Rozhodně tato kniha není vyloženě dětskou literaturou. Starší děti jistě může bavit Gulliverovo cestování po smyšlených ostrovech a zemích, ovšem pointu, kterou Swift zamýšlel, zřejmě děti ještě zcela nepochopí. Což vlastně ale vůbec nevadí. Kniha určitě rozvíjí dál fantazii a tříbí myšlenky a o to v prvé řadě u dětí jde. :) 

Dospělí by si knihu měli přečíst určitě. Troufám si tvrdit, že kritika jak domácích, tak evropských poměrů, se Swiftovi povedla na výbornou. Provedl to opravdu formou smyšlených příběhů z cest a v tom je jeho kritika zcela unikátní. 

Zajímavostí je, že při návštěvě Laputy Gulliver popisuje, že Lapuťané objevili dvě přirozené družice Marsu, uvádí jejich velikost, délku oběžné dráhy, atd. Je to zvláštní, protože Swift napsal knihu téměř o sto padesát let dříve, než byly měsíce Marsu - Phobos a Deimos - objeveny. 

V první části - Cesta do Liliputu - kde byl Gulliver zajat malými lidmi, Swift poukazuje na leta trvající nevraživost mezi Anglií a Francií. Kritizoval zde v podstatě Dvůr anglického krále Jiřího I. Během druhé cesty potkal Gulliver obry. Byl zajat jedním farmářem, který vzal maličkého Gullivera domů jako hračku pro svou malou dcerku. Protože byl ale Gulliver rarita, rozhodl se na něm farmář vydělávat a začal ho veřejně ukazovat. Tak se Gulliver dostal až na královský dvůr, kde rozebíral situaci, morální postoje a společnost s královnou. Evidentně Swift poukazoval na evropskou společnost. Během další cesty byla Gulliverova loď napadena piráty, kteří Gullivera vyhodili na malém ostrově. Zachránili jej lidé z létajícího ostrova, nazývaném Laputa. Bylo to království vzdělaných lidí, kteří se věnovali matematice, hudbě, filozofii, astronomii, atd. Lidé tam byli velmi vzdělaní, ale naprosto nepraktičtí a podporovali zbytečné a neužitečné výzkumy, jako například získávání slunečního záření z okurky. Tímto nesmyslem Swift poukazoval na to, jak královský dvůr včele s vládou podporují nesmyslné vědecké výzkumy, ale naprosto přehlíží důležité problémy a hladomor v Irsku. Ostrov Hvajninimů - ostrov chytrých, mluvících koní a svět bez lží, krádeží, alkoholismu, pýchy a dalších vlastností - byl místem, kde se Gulliver cítil šťastný. Bylo to to pravé místo, kde by rád zůstal po zbytek svého života. Bohužel to nebylo možné kvůli Jahuům, humanoidním tvorům, velmi podobným lidem, kteří byli velmi omezení a podřízení koním. Gulliverovi až příliš připomínali Angličany. Navíc se Gulliver stal nebezpečím pro civilizaci chytrých koní a tak byl přinucen odcestovat. 

On the one hand the book seems to be a fairy tale where the main character, Lemuel Gulliver, the ship attending physician, describes his travels to different countries. On the other hand it is evident that the author of the novel tried to highlight some things.

In the part I - A Voyage to Lilliput - where Gulliver was captured by the race of tiny people I could understand the political satire. The everlasting fights against Lilliput's neighbour island of Blefuscu resembled me the age-long enmity between England and France. The Court of King was the satiric description of the Court of England's King George I.

During the second journey Gulliver met the giant people. The farmer found him and Gulliver became a small toy for the farmer's daughter for a while. Farmer started to exhibit Gulliver for money and soon he got to the Queen's Court. He discussed European situation, moral attitudes and society with the King. He did not like using guns and moral attitudes of people in Europe. It is evident criticism of European society. 

During other Gulliver's voyage his ship was assaulted by pirates and Gulliver was dropped off the ship onto a small island. People from the flying island saved him. The flying island was named Laputa. It was a kingdom consisting of educated people who knew mathematics, music, philosophy, astronomy, etc. People were not much practical and they did useless researches. It was possible to see the extracting the sunrays from the cucumber. This nonsense was a critic of the Court's scientists and their researches. The flying island Laputa obstructed the people of the island below Laputa to see the sun as the government of England did not care about famine and other problems in Ireland.

The island of Houyhnhnms - the island of clever talking horses and the world without lie, theft, alcoholism, pride and other earthly properties - Gulliver was happy, it was the right place. He would be glad to stay there. However, it was not possible because of the Yahoos, humanoid creatures, which were very similar to people. Gulliver did not like them as they reminded him the Enlishmen. However, Gulliver was a danger to the civilisation of clever horses and was forced to leave the island. Back at home he stayed in his mind in the place of pretty clever horses and avoided his family and other people.