38... 2018...

... tak jsem někde četla, že roky, které končí osmičkou, bývají v jistém slova smyslu akční a plné změn (alespoň pro naši malou republiku... tak kéž by!)... ☺

... zajímalo by mě, zda to platí i na osmičku, která se letos objevila v mém věku... a že si na tolik let duchem nepřipadám, je vám všem určitě jasné... ☺ protože učitelky prostě duchem nestárnou, tedy alespoň ty, které nechodí do práce kvůli častému volnu a delší letní dovolené, ale ty, které prostě práce s žáky a studenty baví a naplňuje... 

... každopádně, když mi bylo osm, zažila jsem poprvé opravdový strach, protože moje maminka byla hodně nemocná a dlouhou dobu byla v nemocnici, ten stejný rok byl v nemocnici i můj mladší bráška a protože to byl rok s dvěma osmičkami na konci, všechno naštěstí dobře dopadlo...

... v osmnácti dostal můj život po různých puberťáckých peripetiích (a že jich bylo...) naprosto nový směr a nový obzor... díky moji kamarádi a spolužáci, že jsme spolu za ty dva roky vytvořili takovou skvělou partu - díky moje školní dvojčátko Luky, díky Peťo - Tobě asi nejvíc ze všech, díky Míšo, Honzíku, Pájo, Lucko, Leni, Hani, Evi, Miro, Marťo, Peti a další... byly to s vámi ty nejlepší studijní roky... i díky vám jsem našla nejen samu sebe, ale taky správné směřování svého dalšího života... ☺

... ve dvaceti osmi jsem se od rodičů z vísky a malého města přestěhovala do Brna (mnou doposud nepoznaného, protože jsem studovala v Olomouci a v Ostravě, taky dobře - Brno mi stále mělo co nabídnout) a našla jsem si nejen prima práci, ale hlavně toho nejlepšího parťáka pro život... velká změna jako hrom... ta nejlepší v mém životě a že mám nejlepšího muže pod sluncem, to tvrdím dodnes... ♥♥♥

... a tak jsem zvědavá, co mi tento rok přinese... vím, že to budou samé změny a už teď doufám, že to budou samé pozitivní změny...  po loňském roce plném vzestupů a pádů na mnou zatím nepříliš probádaná temná místa ve vlastní duši (to pochopí jen matky, které si podobnou zkušeností prošly), si něco sluníčkového zasloužím... ☺ a samozřejmě vím, že je to z veliké části jen a jen na mně a mém přístupu... 

... každopádně zase cítím to zvláštní vzrušení, které se mě zmocňuje vždycky, když potřebuji udělat nějaký velký zvrat ve svém životě, nějaké velké rozhodnutí... ☺

... protože na velké oslavy mě neužije, narozeniny začátkem roku jsme odbyli celkem nenápadně... dárky mě však velmi potěšily... ♥  DĚKUJI! ♥ (samozřejmě za dárky, děkuji však také za tipy na ně)

... a tady dva dary/ne-dary k narozeninám... o těch napíši více v dalších příspěvcích... ☺