Zobrazují se příspěvky se štítkemčtu si.... Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemčtu si.... Zobrazit všechny příspěvky

středa 17. ledna 2018

Dlouhá cesta PocketBooku k nám domů...

Napřed jsem přemýšlela, zdali svou příhodu vůbec zveřejnit... není to nic extra, co by se lidem nestávalo dnes a denně... na druhou stranu, třeba vás to alespoň pobaví... 

Čtečku, a v ní kolem šesti set elektronických knih, doma sice mám, ale jedná se o jednu z prvních Kindle čteček a měla jsem ji pořízenou již z druhé (možná i třetí) ruky... ne, že by mi nestačila, nebylo na ní nic rozbitého, funguje doposud jako by byla nová, ale protože čtu většinou večer v posteli, musím mít zapnutou lampičku nebo číst s čelovkou ☺... jelikož sdílím ložnici s oběma mými milovanými chlapy, rozhodl se taťka, že mi k narozeninám pořídí čtečku novou, s lepšími funkcemi a hlavně s podsvícením... aby měl ke spaní tmu a já ke čtení neztratila své pohodlí... ♥ starou čtečku určitě dál využiji, plánuji ji půjčit (i s knihami) své kamarádce na dobu nekonečnem ohraničenou...

PocketBook jsme objednali v neděli večer, den před mými narozeninami. Protože jsme cestu do Brna neplánovali, nechali jsme si čtečku (s ještě pár věcmi do domácnosti a jejich příslušenstvími) poslat domů. Za zhruba 100,- Kč si zaplatíte doručení přepravcem, kterého vám vybere samotná Alza... vybírají přepravce, který je tou dobou ve vašem kraji nejméně vytížený (a opravdu to vždycky funguje a dodání probíhá v ten den, který Alza garantuje). Dodání bylo garantováno na úterý přepravní společností DPD. A opravdu jsem mohla sledovat, jak byl balík uložen v depu našeho kraje, v úterý předán kurýrovi, od něhož jsem obdržela SMS, že přijede mezi 11:38 až 12:38. Od jedenácti jsme čekali, chvíli i za oknem v ložnici, kterým vidíme přímo před dům. Po dvanácté jsme šli obědvat a v jednu jsem si říkala, že pán má tedy dneska zpoždění... balíčku jsme se nedočkali ani ve dvě, ani ve tři a pak už jsme přestali doufat, že dojede... večer jsem se emailem i SMS dozvěděla, že jsem byla v danou dobu nezastižená. Chápejte, to mě naštvalo... Já, která jsem čekala i několik hodin po určené době... říkala jsem si, že další den to řidiči pěkně vytmavím. Nevadilo mi, že balíček mešká, vadilo mi, že o mně někde lžou...☺

Ve středu přišla znovu SMS od kurýra, že balíček přiveze tentokrát mezi 16:30 až 17:30 (přišlo mi to zvláštní, u nás jezdí vždycky dopoledne, maximálně kolem poledne) - čekali jsme, tentokrát už i s mužem, ale balíčku jsme se opět nedočkali... oznámení opět stejné... adresát nezastižen, to už mi vzteky tekly i čtyři slzy! ☺ Říkala jsem si, že to přece není možné... rozhodla jsem se zavolat na telefonní číslo, uváděné na stránkách přepravní společnosti... večer jsem se nedovolala, ráno mi to pro změnu dvakrát nikdo nebral... napsala jsem tedy email na nějaký kontakt pro reklamace. Email klidný, věcný... HURÁ, ODPOVĚDĚLI... napsali mi, že doufají, že se můj problém brzy vyřeší a že email postoupí na doručovací depo!!! ☺ a opět mi přišla SMS od kurýra, že zásilka bude dodána odpoledne kolem páté, čemuž jsem už nevěřila, navíc jsem měla odpoledne jiné nutné povinnosti, tak jsem konečně "rozklikla" na počítači DPD systém a zadala svůj PIN kód pro tuto zásilku a opět hurááá, objevila jsem i kontakt na řidiče... okamžitě jsem mu volala... vychrlila jsem na něj (snad ne moc hystericky, ale konečně jsem někomu mohla sdělit svoje pocity) celý svůj příběh a pán mi s klidem oznámil: "paní, to je všechno hezký, ale já jezdím Břeclav, ne vaši vesnici, ta je úplně mimo!" - dalo by se polemizovat o tom, kdo je tady mimo... ale tenhle pán opravdu zřejmě za nic nemohl... ještě že mě napadlo se zeptat, proč mám tedy v jejich systému uvedeno jeho číslo... naštěstí pán byl pohodář a zřejmě zvyklý na různé věci, zeptal se mě tedy na moje jméno... nakonec balíček našel... vozili jej už třetí den po Břeclavi (pán ne, ten jel tuto trasu po delší době, řidiči se prý střídají)... proč? To mi zřejmě zůstane už navždy záhadou... protože v systému byla adresa uvedená správně, na balíku byla adresa uvedená správně, jen jméno naší vsi bylo škrtnuto rukou a přepsáno na Břeclav - také rukou. 

Za těch několik dní nikoho nenapadlo, že je možná adresa správně, prostě než něco řešit, je jednodušší napsat, že adresát byl nezastižen a dál se věcí nezabývat, je jednodušší napsat, že se snad balíček brzy najde, předat email dál a nic pro druhého neudělat... nakonec jsem si díky pomoci pohodového chlapíka (ještě že ten mi stroze neřekl, Vaši vesnici nejezdím, na shledanou), našla svůj balíček sama... ve čtvrtek mi jej tedy nedoručili, ale pán mi slíbil, že zajistí, abych jej dostala v pátek. Ano, v pátek jsem se konečně setkala se svým novým mazlem PocketBookem...

Pokud mě již nějakou dobu sledujete, určitě víte, že mám moc ráda knihy, myslím tím klasické tištěné knihy... ovšem jsou situace, kdy je pro mě lepší využít čtečku... a jak to mám s klasickými a e-knihami? Některé mám jenom elektronicky, některé jen v tištěné podobě a některé mám v obou verzích... zatím v tom vůbec nemám systém... 

Zavedli jste si vy systém? Podělíte se o něj?

Hezký leden všem! ☺


úterý 16. ledna 2018

38... 2018...

... tak jsem někde četla, že roky, které končí osmičkou, bývají v jistém slova smyslu akční a plné změn (alespoň pro naši malou republiku... tak kéž by!)... ☺
... zajímalo by mě, zda to platí i na osmičku, která se letos objevila v mém věku... a že si na tolik let duchem nepřipadám, je vám všem určitě jasné... ☺ protože učitelky prostě duchem nestárnou, tedy alespoň ty, které nechodí do práce kvůli častému volnu a delší letní dovolené, ale ty, které prostě práce s žáky a studenty baví a naplňuje... 
... každopádně, když mi bylo osm, zažila jsem poprvé opravdový strach, protože moje maminka byla hodně nemocná a dlouhou dobu byla v nemocnici, ten stejný rok byl v nemocnici i můj mladší bráška a protože to byl rok s dvěma osmičkami na konci, všechno naštěstí dobře dopadlo...
... v osmnácti dostal můj život po různých puberťáckých peripetiích (a že jich bylo...) naprosto nový směr a nový obzor... díky moji kamarádi a spolužáci, že jsme spolu za ty dva roky vytvořili takovou skvělou partu - díky moje školní dvojčátko Luky, díky Peťo - Tobě asi nejvíc ze všech, díky Míšo, Honzíku, Pájo, Lucko, Leni, Hani, Evi, Miro, Marťo, Peti a další... byly to s vámi ty nejlepší studijní roky... i díky vám jsem našla nejen samu sebe, ale taky správné směřování svého dalšího života... ☺
... ve dvaceti osmi jsem se od rodičů z vísky a malého města přestěhovala do Brna (mnou doposud nepoznaného, protože jsem studovala v Olomouci a v Ostravě, taky dobře - Brno mi stále mělo co nabídnout) a našla jsem si nejen prima práci, ale hlavně toho nejlepšího parťáka pro život... velká změna jako hrom... ta nejlepší v mém životě a že mám nejlepšího muže pod sluncem, to tvrdím dodnes... ♥♥♥
... a tak jsem zvědavá, co mi tento rok přinese... vím, že to budou samé změny a už teď doufám, že to budou samé pozitivní změny...  po loňském roce plném vzestupů a pádů na mnou zatím nepříliš probádaná temná místa ve vlastní duši (to pochopí jen matky, které si podobnou zkušeností prošly), si něco sluníčkového zasloužím... ☺ a samozřejmě vím, že je to z veliké části jen a jen na mně a mém přístupu... 
... každopádně zase cítím to zvláštní vzrušení, které se mě zmocňuje vždycky, když potřebuji udělat nějaký velký zvrat ve svém životě, nějaké velké rozhodnutí... ☺

... protože na velké oslavy mě neužije, narozeniny začátkem roku jsme odbyli celkem nenápadně... dárky mě však velmi potěšily... ♥  DĚKUJI! ♥ (samozřejmě za dárky, děkuji však také za tipy na ně)










... a tady dva dary/ne-dary k narozeninám... o těch napíši více v dalších příspěvcích... ☺


středa 10. května 2017

Květnový (po-narozeninový) knižní nášup...♥

... zase po měsíci přidávám pár knih do knihovničky...
... tentokrát Čmeláček většinu knížek dostal ke svým 2. narozeninám...

... při objednávání knížky k Čmeláčkovým narozeninám, si jednu knížku do košíku vhodila i mamka... ☺
... většina knížek je už notoricky známá, těžko k nim napsat něco originálního...


... další knížka do sbírky... od Pavla Čecha... ilustrace se mi líbí víc a víc...  tematicky jsem mimo, kdo by myslel na čerty uprostřed jara, že? - ale my se s čertem seznámíme pomalu a jistě a pak v zimě Čmeldu už nic nepřekvapí... ☺





... klasické pohádky o Broučcích s pěknými ilustracemi... pro naše večerní čtení... ☺



... o malé včelce Máji... nové prostorové zpracování... já však nemůžu zapomenout na malou krásnou kreslenou Máju, které svůj hlas propůjčila paní Aťka Janoušková...



... okénková knížka o přírodě a zvířátkách v lese, na louce, v řece, na poli, na statku, atd... okýnka nikdy nezklamou... ☺


Krásná pohádková knížka, krásné ilustrace... o knížce už toho bylo napsáno tolik! Nejlépe si poslechnout, co o knize říká přímo její autorka... ☺  A já se moc těším, až se s Čmeldou začteme... ☺




... krásné ilustrace Daisy Mrázkové...



... dvě nové "Svojtkovky" z edice Jak funguje... :) Jsou krásné... tato první je pro dvouleťáka ještě celkem náročná, tak zatím ani okénka moc nerozlepujeme a spíš jen popisujeme nové obrázky... druhá kniha je momentálně ve veliké permanenci...






Hravouku také netřeba příliš představovat... je to taková dětská prvouka v novém hábitu, přiblížená dětské a myší dušičce ☺. Hravou formou přibližuje dětem svět kolem příbytku malé myšky, která poznává své okolí. Čmeláček se do ní zamiloval na první pohled... ☺




sobota 18. února 2017

A čím se budu teď minimálně půl roku bavit já? :)

Narozeniny jsem sice měla již začátkem roku, ale dárků jsem letos dostala nějak povícero... 
... je to vlastně po pravdě tak, že všichni vědí, že mi mají koupit knížku... ♥ 
... nikdo ale neví jakou, tak si je stejně vybírám většinou sama... :)
... v tomto případě jsem ráda, že se překvapení až tak úplně nekonají...

Tak jsem svoji knihovnu zase o nějakých pár knih rozšířila tím, co mě baví a zajímá...





a tady dárek pro opravdového "fajnšmekra"... tak tuto bych si sama opravdu nikdy nedopřála... :) ale už se nemůžu dočkat, až se do ní začtu!!! ♥




Vlastnit knížku ve mně vzbuzuje pocit vlastnictví malého bohatství, kousek světa, kousek vesmíru, kousek něčí energie, kousek jiné dimenze... 
... těžko se to popisuje, to se musí cítit... :)

Pěkný víkend všem! :)
Peťka :)