Dlouhá cesta PocketBooku k nám domů...

Napřed jsem přemýšlela, zdali svou příhodu vůbec zveřejnit... není to nic extra, co by se lidem nestávalo dnes a denně... na druhou stranu, třeba vás to alespoň pobaví... 

Čtečku, a v ní kolem šesti set elektronických knih, doma sice mám, ale jedná se o jednu z prvních Kindle čteček a měla jsem ji pořízenou již z druhé (možná i třetí) ruky... ne, že by mi nestačila, nebylo na ní nic rozbitého, funguje doposud jako by byla nová, ale protože čtu většinou večer v posteli, musím mít zapnutou lampičku nebo číst s čelovkou ☺... jelikož sdílím ložnici s oběma mými milovanými chlapy, rozhodl se taťka, že mi k narozeninám pořídí čtečku novou, s lepšími funkcemi a hlavně s podsvícením... aby měl ke spaní tmu a já ke čtení neztratila své pohodlí... ♥ starou čtečku určitě dál využiji, plánuji ji půjčit (i s knihami) své kamarádce na dobu nekonečnem ohraničenou...

PocketBook jsme objednali v neděli večer, den před mými narozeninami. Protože jsme cestu do Brna neplánovali, nechali jsme si čtečku (s ještě pár věcmi do domácnosti a jejich příslušenstvími) poslat domů. Za zhruba 100,- Kč si zaplatíte doručení přepravcem, kterého vám vybere samotná Alza... vybírají přepravce, který je tou dobou ve vašem kraji nejméně vytížený (a opravdu to vždycky funguje a dodání probíhá v ten den, který Alza garantuje). Dodání bylo garantováno na úterý přepravní společností DPD. A opravdu jsem mohla sledovat, jak byl balík uložen v depu našeho kraje, v úterý předán kurýrovi, od něhož jsem obdržela SMS, že přijede mezi 11:38 až 12:38. Od jedenácti jsme čekali, chvíli i za oknem v ložnici, kterým vidíme přímo před dům. Po dvanácté jsme šli obědvat a v jednu jsem si říkala, že pán má tedy dneska zpoždění... balíčku jsme se nedočkali ani ve dvě, ani ve tři a pak už jsme přestali doufat, že dojede... večer jsem se emailem i SMS dozvěděla, že jsem byla v danou dobu nezastižená. Chápejte, to mě naštvalo... Já, která jsem čekala i několik hodin po určené době... říkala jsem si, že další den to řidiči pěkně vytmavím. Nevadilo mi, že balíček mešká, vadilo mi, že o mně někde lžou...☺

Ve středu přišla znovu SMS od kurýra, že balíček přiveze tentokrát mezi 16:30 až 17:30 (přišlo mi to zvláštní, u nás jezdí vždycky dopoledne, maximálně kolem poledne) - čekali jsme, tentokrát už i s mužem, ale balíčku jsme se opět nedočkali... oznámení opět stejné... adresát nezastižen, to už mi vzteky tekly i čtyři slzy! ☺ Říkala jsem si, že to přece není možné... rozhodla jsem se zavolat na telefonní číslo, uváděné na stránkách přepravní společnosti... večer jsem se nedovolala, ráno mi to pro změnu dvakrát nikdo nebral... napsala jsem tedy email na nějaký kontakt pro reklamace. Email klidný, věcný... HURÁ, ODPOVĚDĚLI... napsali mi, že doufají, že se můj problém brzy vyřeší a že email postoupí na doručovací depo!!! ☺ a opět mi přišla SMS od kurýra, že zásilka bude dodána odpoledne kolem páté, čemuž jsem už nevěřila, navíc jsem měla odpoledne jiné nutné povinnosti, tak jsem konečně "rozklikla" na počítači DPD systém a zadala svůj PIN kód pro tuto zásilku a opět hurááá, objevila jsem i kontakt na řidiče... okamžitě jsem mu volala... vychrlila jsem na něj (snad ne moc hystericky, ale konečně jsem někomu mohla sdělit svoje pocity) celý svůj příběh a pán mi s klidem oznámil: "paní, to je všechno hezký, ale já jezdím Břeclav, ne vaši vesnici, ta je úplně mimo!" - dalo by se polemizovat o tom, kdo je tady mimo... ale tenhle pán opravdu zřejmě za nic nemohl... ještě že mě napadlo se zeptat, proč mám tedy v jejich systému uvedeno jeho číslo... naštěstí pán byl pohodář a zřejmě zvyklý na různé věci, zeptal se mě tedy na moje jméno... nakonec balíček našel... vozili jej už třetí den po Břeclavi (pán ne, ten jel tuto trasu po delší době, řidiči se prý střídají)... proč? To mi zřejmě zůstane už navždy záhadou... protože v systému byla adresa uvedená správně, na balíku byla adresa uvedená správně, jen jméno naší vsi bylo škrtnuto rukou a přepsáno na Břeclav - také rukou. 

Za těch několik dní nikoho nenapadlo, že je možná adresa správně, prostě než něco řešit, je jednodušší napsat, že adresát byl nezastižen a dál se věcí nezabývat, je jednodušší napsat, že se snad balíček brzy najde, předat email dál a nic pro druhého neudělat... nakonec jsem si díky pomoci pohodového chlapíka (ještě že ten mi stroze neřekl, Vaši vesnici nejezdím, na shledanou), našla svůj balíček sama... ve čtvrtek mi jej tedy nedoručili, ale pán mi slíbil, že zajistí, abych jej dostala v pátek. Ano, v pátek jsem se konečně setkala se svým novým mazlem PocketBookem...

Pokud mě již nějakou dobu sledujete, určitě víte, že mám moc ráda knihy, myslím tím klasické tištěné knihy... ovšem jsou situace, kdy je pro mě lepší využít čtečku... a jak to mám s klasickými a e-knihami? Některé mám jenom elektronicky, některé jen v tištěné podobě a některé mám v obou verzích... zatím v tom vůbec nemám systém... 

Zavedli jste si vy systém? Podělíte se o něj?

Hezký leden všem! ☺