pátek 8. května 2020

Úsměv do schránky... ♥

Víte jak potěšit v těchto dnech (ne)známé seniory?

Státem nařízený nouzový stav jsme dodržovali, Čmeldovy prarodiče jsme nevystavovali žádnému nebezpečí, pracovali jsme z domu, oba, s dítkem za zády, v našem prozatím 2 + 1. ☺ Naštěstí máme dost prostorný dvůr i se zahrádkou, kde jsme neustále něco pleli, sázeli i sadili a všelico zlepšovali... celá karanténa se tak dala snadněji ustát. Náš uvolněný režim ještě bude zřejmě nadále pokračovat, protože místní školka neotevře dětem svá "vrata" do odvolání, protože ani vedení školky, ani obec nejsou schopni zajistit adekvátní podmínky pro vzdělávání v MŠ... (bohužel mě to vůbec nepřekvapilo, obec sem chce dostat nové rodiny s dětmi, vykupuje od majitelů pozemky, ale základna jim moc nefunguje... téměř každý měsíc řeším, kam s dítkem, protože školka z nějakého důvodu nefunguje... zachraňují a vyvažují to báječné paní učitelky a teta školnice, které oba s Čmeldou milujeme).
Čmeláček tedy nyní dostává jednou týdně ze školičky emailem nějaký úkol, který se váže k určitému tématu. Zpočátku přišel úkol, abychom napsali pohlednici místní babičce a dědečkovi. My jsme tedy poslali pohlednici našim babičkám a dědečkům přes aplikaci České pošty Pohlednice online. Všimla jsem si, že pohlednice tentokrát zlevnila a stojí vlastně o polovinu méně než obvykle, začala jsem tedy pátrat proč. Zjistila jsem, že je zrovna týden podpory projektu Úsměv do schránky, kdy dobrovolníci posílají pohlednice (třebas přes aplikaci ČP) do vybraných domovů pro seniory, kde pohlednice přerozdělí tak, aby každý senior dostal nějakou pohlednici. ☺ Tato akce se mi moc zalíbila, a tak jsme poslali pět pohlednic s vřelými pozdravy do domovů pro seniory do různých koutů ČR. Snad některého seniora alespoň na okamžik potěšíme, protože to je to nejmenší, co můžeme udělat. ☺♥

... a tady naše pohlednice...
... na pohlednici Čmelda napsal, že babičku nebo dědečka moc zdraví a na obrázku posílá svého kocourka Mikeše a tulipány ze zahrádky... ☺

Projekt stále běží... přidáte se? ☺

PÁN PRSTENŮ: John Ronald Reuel Tolkien

A jaký je NÁŠ svět?


Název: Pán prstenů 
             1. díl: Společenstvo prstenu
             2. díl: Dvě věže
             3. díl: Návrat krále
Autor: John Ronald Reuel Tolkien
Vydalo: Tympanum, 2015 jako audioknihu



     Upřímně si myslím, že psát cokoliv o geniální trilogii Pána prstenů, ať už jste knihy četli, poslouchali audioknihy nebo sledovali filmové zpracování, je naprosto zbytečné. Pána prstenů přeci znají téměř úplně všichni. Moje cesta k Hobitům, Elfům, Trpaslíkům a dalším obyvatelům dávné Středozemě byla delší, ale moje nadšení teď, když proběhlo správné načasování našeho setkání, je neutuchající! ☺ Zůstává mi téměř rozum stát nad genialitou autora. Jak dokázal tak dopodrobna celý svůj fantazijní svět popsat? Nechybí odpověď na jedinou otázku. A bez legrace, já ten svět zbožňuji a nechápu, proč jsem tolik odolávala... Vlastně chápu... jsem nyní velmi šťastná, že mě ten "humbuk" kolem tří tříhodinových filmů Pána prstenů minul!!! A víte proč? Protože bych už zřejmě nikdy nečetla (neposlouchala) knihy a to by byla veliká škoda!!!

     Nebudu se ve své recenzi zabývat obsahem. Myslím, že ten je všem známý. Ve zkratce: Mladý Hobit Frodo si poklidně žije v Kraji (oblasti tehdejší Středozemě), když mu jeho strýc Bilbo předá v dědictví tzv. "danajský" dar. Prsten, jehož sílu nezná ani Frodo, ani samotný Bilbo. Osud se rozběhne. Je nutno se prstenu zbavit, protože v sobě nese zlo a nadmíru moci. V prvním díle trilogie jsme svědky vzniku Společenstva prstenu, skupiny devíti, kteří odhodlaně jdou za jediným cílem, přemoci zlo a zničit prsten, což je možné jedině na nepřátelském území v místě, kde prsten vznikl. Druhý díl popisuje osudy jednotlivců a jejich další putování. Třetím dílem osudy celé Středozemě vrcholí...

     Já osobně jsem využila předvánočních velkých slev na Audiotéce a koupila si trilogii za úžasnou cenu 200,- Kč. Chtěla jsem také vědět, proč jsou z Pána prstenů všichni tak paf... ☺ Celých šedesát hodin poslechu mi zabralo zhruba týden a půl, občas jsem poslouchala i v době, kdy jsem neměla a nemohla jsem se dočkat, až budu poslouchat dál. Aleš Procházka, který knihu četl, je opravdu mistr slova a já mu tímto skládám velikou poklonu. Určitě je to i jeho dílem, že jsem se do příběhu dokázala přenést a maximálně si ho užít. Díky! Našla jsem další literární klenot! Všechny tři díly Pána prstenů, jakmile knihy seženu, stanou na čestných místech mojí knihovny, protože se právem zařadily mezi to nejlepší, co jsem kdy četla (slyšela).

     Asi není divu žádnému čtenáři, že jsem filmovým zpracováním trochu zklamaná. Ačkoliv i na film musím hýřit samými superlativy, je krásně zpracovaný, ve všech detailech dokonalý na rok, ve kterém vznikl. Na můj vkus má děj moc rychlý spád (také oproti knize), chybí mi v něm dovysvětlení spousty věcí. A taky mě (jako vždycky) trošku mrzí pozměněná dějová linie. Ale i tak bych filmové zpracování hodnotila pěti hvězdami z pěti a všem bych jej doporučila, to rozhodně. Já už jsem prostě asi zmlsaný čtenář! ☺☺☺

     J. R. R. Tolkien je pseudonym anglického filosofa, prozaika a literárního kritika, který se narodil v Jižní Africe, po smrti otce se však s matkou přestěhoval do Británie. Vystudoval staroanglický jazyk na univerzitě v Oxfordu a během svého života vydal spoustu odborných literárně historických studií a menších pohádkových příběhů. Proslavil jej však až pohádkově psaný Hobit, na který navázal dále Pánem Prstenů. Tolkienova díla těží z jeho skvělé znalosti starogermánské a keltské mytologie.

          K tomuto velkolepému dílu mě napadá každou chvíli nějaký nový poznatek, o který bych se chtěla podělit. Nese v sobě ohromné poselství. Pane Tolkiene, jste génius! ☺♥

ŠLEHAČKOVÁ OBLAKA: Tereza Salte

Věříte, že si můžete splnit své vlastní sny?


Název: Šlehačková oblaka
Autor: Tereza Salte
Vydalo: Nakladatelství Motto, 2017



     Knihu se sladkým názvem napsala mladá, sympatická, všestranně nadaná (blogerskému světu známá) Tereza, která téměř denně přispívá na svůj blog Tereza In Oslo. Na Terezin blog jsem narazila náhodou před téměř třemi lety. Chtěla jsem číst o lidech žijících v cizí zemi, dozvídat se o kulturních rozdílnostech a podivnostech jiných národů, proto se mi tento blog jevil jako jeden z těch, které by mě zajímavými pikantnostmi mohly zásobovat. Blog jsem zprvu četla pravidelně, později jsem ve čtení ale ustala, protože se naše obzory doslova míjely, navíc jsem na pravidelné čtení neměla po narození Čmeláčka už tolik času. Čtení Terezina blogu mi občas přišlo totálně přeslazené, nebála bych se říct až příliš sluníčkové pro můj stereotyp s malým miminkem. Po čase jsem si však uvědomila, že mi ten neuvěřitelný elán a pohoda, která z Terezina blogu přímo sálá, jednoduše chybí. V tom asi tkví to kouzlo, díky kterému Tereza už dvakrát vyhrála cenu, která se uděluje šikovným blogerům. Tereza se ve svém životě věnovala hraní na klavír, na housle, vystudovala náročné pražské gymnázium, bakalářský obor politologie na Karlově univerzitě a také magisterský obor na Univerzitě v Oslu. Navíc k tomu všemu je výbornou atletkou, která to dotáhla až do norského národního atletického týmu, kde také vyhrávala soutěže. A jako bonus - skvěle píše... Terezko, klobouk dolů před Vaším úsilím! ☺ (Mimochodem, blog už zase čtu celkem pravidelně a na články, které se dnes už týkají i malého miminka, se vždycky moc těším, přestože rozhodně nejsem cílová skupina a svůj život žiji naprosto odlišným způsobem.)

     Kniha je vlastně takovou autobiografií mladé slečny, která se vydala hledat do cizí země své štěstí a také samu sebe. Tereza popisuje své vzlety (třeba když ji na poslední chvíli vzali na univerzitu, když ji její norský snoubenec požádal o ruku, když procestovala Afriku a užila si to na safari nebo když se vdávala), ale také své pády (když se zranila a nemohla soutěžit, když začínala v Norsku se svou první brigádou, když jí chyběly peníze, když nemohla přes půl roku najít žádnou práci, když jí neprodloužili smlouvu v práci jejích snů). Moc ji obdivuji (a vlastně jí i děkuji) za to, jakým způsobem popisuje svou obrovskou životní ztrátu, kterou osobně považuji za druhou nejhorší v lidském životě, která se však bohužel bez výjimky týká nás všech. 

     Kniha se mnou souzní ve svém poselství, které z ní cítím a tuším, že v tom jsme s Terezou na jedné lodi, protože to stejné tvrdím všem svým žákům každý rok neustále dokola... Kniha motivuje mladé (ale třeba i starší a pokročilé), aby se snažili splnit si své malé i větší sny, také však, aby se jen tak jednoduše nevzdávali hned při prvním neúspěchu. Začít žít svůj život téměř od nuly v cizí zemi, jejíž jazyk ještě ani tak dobře neovládáte, je neskutečně těžké a ani skvělá angličtina člověka leckdy nezachrání. Člověk, který něco takového nezkusil, si neumí tu zátěž vůbec představit. Navíc, na člověka v zahraničí dolehne stesk po domově, po rodině, po přátelích a také svých starých stereotypech. 

"Vy především musíte věřit sami sobě a poslouchat to svoje já. Nemám recept na šťastný život. Pro každého totiž ten šťastný život znamená něco jiného. Šťastní dokážeme být teprve tehdy, když poznáme sami sebe a to, co nás šťastnými opravdu dělá. Každý jsme unikát. A každý občas potřebujeme několikrát v životě zabloudit, spadnout a nabít si nos, abychom pochopili, co se nám život snaží naznačit..."

     Kniha je napsána velice čtivě a přes všechny prožité pády také ohromně pozitivně. Z každé stránky na vás dýchá skandinávská pohoda, norský životní stereotyp, jednoduše to jejich vlastní hygge, které je většině z nás naprosto cizí. Líbí se mi upřímnost, kterou Tereza vnesla do popisu norského životního stylu, a to především proto, že jej popsala přesně podle svých pocitů - jak kladných, tak záporných. Zpočátku jsem měla trochu obavy, zdali na mě kniha nebude moc sladká, už ten název - jakmile jsem však pochopila, že šlehačková oblaka nesouvisí  s Terezinými vzlety, právě naopak, souvisí s její mámou, které je kniha také věnovaná, pochopila jsem mnohé. Velice mě oslovilo cestování po Africe a Terezino vnímání zdejších domovů pro děti. Asi nejvíce se s Terezou rozcházím v náhledu na to, jak mají být některé věci "dokonalé" či "dokonale naplánované". Ale to je samozřejmě v pořádku, každý jsme jiný a byla by nuda, kdyby se všem líbily stejné věci. 
     V knize najdete spoustu krásných, černobílých ilustrací od Lucie Jelínkové. Obrázky souvisí s textem, většinou je na nich znázorněná samotná Tereza, Tereza společně s manželem nebo jejich život v Norsku. Ilustrace jsou opravdu zdařilé a do knihy se skvěle hodí. A pokud jste samotnou knihu ještě neviděli, tak obálka vypadá přesně jako šlehačková oblaka, ze kterých se na vás jistojistě dívá ta vaše nejkrásnější a nejlepší žena na světě... 

     Osobně knihu doporučuji všem, kdo mají rádi zajímavé životopisy mladých lidí, doporučuji ji všem mladým lidem, kteří se právě odhodlávají plnit si své sny (zároveň vás varuji, opravdu je možné si své sny splnit, ale vyžaduje to skutečně velké úsilí) a také všem, kdo rádi nakukují do životních "osudů" jiných lidí (jako to dělám například já). 

.........................................
aktualizace: víte, že Terezu můžete poslouchat i na Podcastech? Její vlastní Podcast se jmenuje V oblacích a pak ještě společně s Kovym pravidelně každý týden vydávají skvělý Podcast s názvem Linka :)

čtvrtek 7. května 2020

DÍVKA S HAVRANÍMI KŘÍDLY: Tereza Kramerová

Znáte a navštěvujete své DUCHOVNÍ SRDCE?


Název: Dívka s havraními křídly
Autor: Tereza Kramerová
Vydala: Tereza Kramerová, 2017


Tereza Kramerová nás učí, jak žít vědomý život s radostí, moudrostí a s vnímáním souvislostí. Má dar vhledu do lidské mysli a také do jasu dětské duše. Učí lidi pracovat s jejich myslí tak, aby ona sloužila jim a ne oni jí, pomáhá těhotným ženám nalézt důvěru nejen v sebe, ale také ve své tělo a ve své dítě. Podporuje rodiče, aby porozuměli svým dětem a dobře se jim společně žilo. Tereza je trojnásobnou maminkou a ženou nejen s velkým Ž, ale především ženou s velkým srdcem. Své články publikuje na svém blogu, můžete ji sledovat také na instagramu @vedomy_zivot.

Setkáváme se s hlavní hrdinkou Tereziny knihy. Je jí milá Miriam - dívka, která si uchovala kontakt s duchovním světem. Báječným způsobem využívá svoji mysl tak, aby kdykoliv načerpala tolik síly a energie, kolik potřebuje. Rovněž se dokáže pomocí svých vnitřních obrazů uklidnit, projít těžkými chvílemi se ctí a s nadhledem. Miriam umí zacházet se svou myslí a využívá přitom celou řadu hravých způsobů. O toto vědomé proměňování svého prožívání se s námi Miriam v knize podělila. Čtenář se tedy dozví o tom co Miriam dělá se svou myslí, aby získala odstup od situace, která ji trápí, jak se setkává se svým strážným andělem. Od Miriam se také dozvíme, kdy otevírá svou krabičku naděje nebo jak si povídá se svým strachem. 

Kniha je napsána krásným, čtivým jazykem a doporučuji ji k přečtení všem. Dětem i jejich rodičům, prarodičům, dospělým bez dětí, mladým i starým. Každý si v knize může díky příběhu Miriam najít to své. Celou knihu provází nádherné ilustrace Evy Rybníčkové. Kniha je rozdělena do dvou částí. V první části se začtete do příběhu Miriam, druhou část tvoří seznam všech technik, které se v příběhu objevily.

Jelikož Terezu Kramerovou sleduji už od začátku jejího působení na internetu (zhruba pět a půl roku, od doby, co jsem byla těhotná) a spousta jejích názorů souzní i s mojí duší, ačkoliv se k většině obrazů zatím neumím dopracovat, ráda bych zde napsala, že s Čmeláčkem využíváme některé její techniky, které nám velmi fungují od té doby, co Čmelda uměl alespoň náznakem ukázat, co ho bolí. Dětská představivost je bezmezná, a proto mi cesta obrazů v mysli přijde skvělou k tomu, aby mé dítě vyrostlo šťastné, naplněné, spokojené a svůj život prožívalo mnohem hlubším způsobem, než jsem prožívala jako dítě já. 

Na závěr jen jedno malé upozornění... Pokud jste se sami se sebou ještě nikdy nepotkali a nemáte ani tento záměr, nejsem si jistá, zdali je pro vás kniha vhodná. Všem ostatním přečtení a další práci s knihou vřele doporučuji. A znáte Paprsky pro dětskou duši?

Terezko, díky! ♥

úterý 5. května 2020

5! ♥

... 1827 dní s Tebou...
... Dní krásných a slunečných, i když je nebe pod mrakem...
... i dní, které jsou náročné...
... ale každý z těch 1827 dní je díky Tobě jedinečný a nezapomenutelný...
... Děkujeme, že sis vybral za rodiče zrovna nás dva s tatínkem, abys nám dával každý den tolik hubiček, kolik nám chybělo a abys nám říkal, jak jsme úžasní, nejlepší a Tvoji největší miláčci, protože ani jeden z nás si to o sobě doposud nemyslel ♥...
... Tebe, Čmeláčku, milujeme z celého našeho srdce... a k Tvým narozeninám Ti přejeme hlavně zdraví, štěstí, hodně energie, kterou budeš při své přirozené touze všechny opečovávat a všechny stále stmelovat a ochraňovat, potřebovat a také ať si pořád akční, nikdy se nevzdáváš a chybu nebereš jako zlo, ale jako informaci, ze které se poučíš...
... ať v sebe nikdy nepřestaneš věřit, protože jsi dost dobrý přesně takový, jaký jsi... na to nikdy nezapomeň! ♥
Milujeme Tě, maminka a tatínek ♥

... mrkvový dortík podle receptu od @mycookingdiary
... fialky jsou sušené, protože ty už u nás dávno odkvetly, bohužel...
... náplní je tvaroh a domácí jahodová marmeláda... :)



Čmelda je malý cestovatel... baví ho celá planeta Země... a chce o ní všechno vědět... :) tak to podporujeme a reagujeme na to, co ho zrovna nejvíce baví a zajímá... :)



... magnetická mapa světa... koupila jsem ji už tak před dvěma roky a nechala schovanou za skříní... vida, teď se akorát hodí... :)