Ideální ráno... :)

Před několika lety, na speciálním semináři k výcviku školních metodiků prevence, jsme dostali zajímavý úkol k zamyšlení... jak si představujete svůj IDEÁLNÍ DEN...

Zpočátku jsem nebyla schopná nic vymyslet... už tehdy jsem život pojímala v maličko jiném úhlu pohledu než většina... Kolegyně představovaly masáže a nakupování oblečení, vynikající oběd v luxusní restauraci, některé i den strávený s krásným mužem... jiné kolegyně v ideálním dnu něco tvořily... v myšlenkách jsem se už tehdy zatoulala... můj ideální den začíná ránem... 

Ideální ráno začíná hodinu a půl před probuzením ostatních... kdy připravím snídani (nejlepší snídaně jsou ty, kdy si můžeme vybírat a kombinovat - tak jako třeba snídaně v hostelech - a úplně nejlepší snídaně jsem zažila v utrechtském hostelu Strowis - tady...), udělám si dobrou kávu (protože bez kávy nemůže den pořádně začít) a sama se pomalu probouzím. Během hodiny dělám věci, které mám ráda... miluju ten ranní klid, kdy všichni ještě spokojeně oddechují v pelíšcích a sní své krásné sny... miluju probouzející se den, přírodu a vůbec samotné jitro... 

Tehdy jsem si představila chatu někde na samotě v horách, s výhledem zase jen někam do hor, majestátně se vypínajících po celém mém obzoru. Něco jako tohle:

nebo tohle:

Snídaně na takovém místě je opravdu mým snem (v podstatě jednoduše splnitelným, ale nechávám to uzrát...)

O víkendu jsem trochu slevila, ale pocit štěstí z krásného rána by byl naprosto stejný a úchvatný, jako snídaně v horách... svítilo sluníčko, vyšla jsem v pyžamu a tlustém županu ven, nakrmit naši divou zvěř... bernskou salašnici - naši pětiletou milovanici a černého kocourka s bílými ťapkami - tříletého milunka ... ideální počasí i příležitost dát si snídani pěkně na dvorku pod pergolou... tento sen je pro mě za krásných časných letních rán zatím také nesplnitelný... ač máme dvorek s pergolou přesně podle našich plánů a představ, zatím ho sdílíme s manželovými osmdesátiletými prarodiči, takže si splnění tohoto snu také nechávám až na někdy příště...

A tím se konečně dostávám k dnešnímu ideálnímu ránu... přestože vzhůru od šesti, po papkání v sedm, můj milovaný malý synek opět usnul... měla jsem čas projít emaily i své oblíbené blogy, přečíst si pár zajímavých článků a rozvařit oběd i svačinku pro Čmeláčka... když se probudil (a co je důležité: v dobré náladě), mockrát jsme se pusinkovali a smáli se spolu a protancovali na hezké písničky celé dopoledne - tedy alespoň jeho část, než jsme vyrazili na procházku... 

... A TOMU JÁ ŘÍKÁM: MOJE IDEÁLNÍ RÁNO... :D 

(s pocitem dokonalého štěstí stejně, jako bych trávila ráno na samotě v horách...)

https://www.youtube.com/watch?v=qjP526-TE8k