Praha...

Na konci října jsem si vyrazila s kolegyní na prodloužený víkend do Prahy... Praha byla nádherná, odměnila naši návštěvu krásným počasím... zvládly jsme projít Muzeum na Florenci a jeho stálou výstavu... hezké bylo, že jsme měly vstup jako studentky, za to jsme si také nakoupily spoustu knih o věcech, které nás v muzeu zaujaly, teda já jen jednu, kolegyňka asi pět???... takže v podstatě provozovatelé o nic nepřišli... :) 

Shlédly jsme: 

• Praha v pravěku, Středověká Praha, Praha na přelomu středověku a novověku (1437–1620), Barokní Praha (1620–1784), Langweilův model Prahy z let 1826–1837 - unikátní model Prahy vyrobený ručně z papírové lepenky
  
• 3D kino –  virtuální průlet Langweilovým modelem Prahy
• Muzeum pro děti a Langweilova herna – multifunkční prostor pro malé i velké
• Slabikář návštěvníků památek – hmatová expozice určená pro vidoucí i nevidomé návštěvníky věnovaná románskému slohu a gotice

Moc nás zaujal Langweilův model Prahy... opravdu unikátní model... stejně jako 3D virtuální průlet tímto modelem z pozice holuba :) Strávily jsme tam mnohem víc času, než jsme původně plánovaly, ale nic nás netížilo, šlo to... na jídlo jsme chodily do do blízkého "mekáče", kde jsem se na pár dní zamilovala do tolik haněných hranolek a různých zeleninových salátů... kolegyňka mě naučila jíst veliké čokoládové kostky, myslím se jim v cizině říká "brownies" ... bydlely jsme také na Florenci, v hostelu, který byl levný a kupodivu opravdu luxusní... moc se mi tam líbilo... 

V sobotu jsme zvládly Staré Město, židovskou část, i PRAŽSKÝ HRAD... poznala jsem jedno opravdu luxusní místo, kam mě kolegyňka vzala... a to sem:

Je to přesně tento dům na Nerudově ulici - ten rohový se zavřenými okenicemi ... úžasná čokoládovna a jaké skvosty se tam dají pořídit... :) Daly jsme si tam čokoládu extra hustou a k tomu úžasnou velikánskou hořickou trubičku a totálně se přesladily... každopádně má tato čokoládovna extra kouzlo, doporučuji navštívit a také si zajít na WC, protože uvidíte úplnou nádheru!!!! Nejsem technik, ani architekt, ale myslím, že ten dům má svoji duši, je tam kouzelné atrium, člověk se ocitne v naprosto jiném světě, jiném století, jiné realitě - jak wikipedie říká: V novověké architektuře se pojmem atrium rozumí zpravidla dvůr zastřešený prosklenou střechou, někdy takovýto zastřešený prostor označujeme slovem dvorana. 

 Moc se mi líbí také Schwarzenberský palác... s jeho sgrafiti... :)

Jak říká wiki: Schwarzenberský palác nebo též Lobkovický palác je renesanční palác na Hradčanském náměstí v Praze, který v minulosti sloužil jako reprezentativní residence při sídle českých králů nejprve hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů, kteří palác vlastnili až do roku 1947. Dnes trojkřídlá budova byla postavená mezi lety 1545-1567 pod vedením Agostina Galliho (zvaného též Augustin Vlach), jako městskou rezidenci Jana mladšího Popela z Lobkovic na spáleništi několika středověkých domů. Jedná se o výraznou, a také poměrně ranou renesanční stavbu, jejíž fasády jsou řešeny pomocí bohatě utvářeného sgrafitového dekoru. Charakteristické je použití mohutných, z větší části podvojných oken s tesanými renesančními ostěními, mohutné lunetové římsy i etážových, bohatě členěných a zdobených renesančních štítů. V interiérech se dochovaly cenné renesanční nástěnné malby z doby kolem roku 1580.

Nesmím zapomenout na procházku po vyšehradském hřbitově... a nákup krásných hrníčků... jsou nádherné a pokaždé, když pojedu do Prahy, si musím jeden koupit, abych měla ucelenou sadu...

prodávají se v takovém malém zapadlém krámečku kousek od Jedličkova ústavu, člověk by tam takové skvosty vůbec nečekal...