Autor: Hana Maria Körnerová
Vydal: Moba, 2013
Podle některých recenzí, které jsem před otevřením knihy četla, si při čtení prý uvědomím, co je to skutečný život. Pokud bych se snažila knihu shrnout několika větami, tak recenze nelhaly, jde o syrový příběh statečné mladé ženy, jehož pozadí je protkáno poválečnou situací v sudetské oblasti tehdejšího Československa. Příběh graduje nástupem komunistů k moci. Během čtení jsem několikrát musela osušit oči a s hlavní hrdinkou bych neměnila ani za nic. Nicméně přečtení knihy, která se četla skoro sama, bych doporučovala všem, protože příběh je napsán podle skutečných událostí.
Hlavní hrdinka Anna si od malička moc klidu a pohody neužila, už její dětství nebylo vůbec šťastné. Vyrostla bez maminky, která ji umřela už v útlém dětství, i bez tatínka, který padl ve válce. Nejprve se o ni starala "teta", poté kmotra, nakonec babička z otcovy strany, která se s Anninou matkou pro svého syna nikdy nesmířila a Anně to dávala často najevo... po babiččině smrti byla Anna poslána k matčině sestře do severních Čech. V těžkých časech se zdála být pro tetu přítěží a tak Anně "domluvila" sňatek s jedním přistěhovalým válečným veteránem - volyňským Čechem, který v pohraničí - přímo v Heřmánkovém údolí - dostal jako ocenění za službu ve válce výletní hospůdku... a víc z celého děje už neprozradím... každopádně jsem při čtení knihy hodně přemýšlela o svých vlastních prarodičích a jejich rodičích... i přes hrůzy, kterými si během války a celého období poté prošli, to byli jedni z nejlaskavějších lidí.
To mě vede k úvahám, zda teď, když žijeme v blahobytu a máme na dosah všechno, na co jen pomyslíme, se umíme radovat z maličkostí všedního dne, zda se cítíme šťastnější a umíme si vychutnat všechno, co se nám tak lehce nabízí. Každá doba asi nese své hrůzy... tehdy lidé řešili existenční problémy a dnes se modlíme, aby nás nesežrala rakovina moc brzy... Nicméně pokaždé, když čtu knihu z doby, kdy byli moji prarodiče a jejich rodiče ještě mladí, tak si uvědomuji mnohé věci, které nikdy nebyly vysloveny a jsou tolik zřejmé. Například neustálá zásoba potravin na horší časy, neuvěřitelná potřeba schovávat všechno, kdyby to ještě bylo někdy (třeba za padesát let, kdy už budou novinky z lepších materiálů) potřeba, atd.
Pokud se rozhodujete, zda vám kniha stojí za ten čas, který jejímu čtení věnujete, věřte, že ano... Přečetla jsem ji za dva večery, na čtení jsem se moc těšila a těžko jsem ji odkládala. Jazyk není příliš květnatý, spíše jednodušší a naprosto vystihuje tehdejší dobu. Chci pochválit také práci editora, protože v knize se téměř nevyskytovaly chyby a ačkoliv jsem jich pár (opravdu jen pár) našla, nijak mě při čtení nerušily.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu mého blogu a za váš čas... :)
Pěkný den,
Peťka :)