Autor: Ladislav Zibura
Vydal: BizBooks, Brno, 2016
Samotný pan Zibura o sobě tvrdí, že je velice nešikovný a tudíž by neměl vůbec cestovat. Natož sám. S nadhledem sobě vlastním však zvládá všechny nástrahy, které ho na cestě potkají a skutečně sám ujde přes tisíc pět set kilometrů v místech, kam se nedostane běžně každý. Prošel Himaláje a různé vesnice v údolí hor a podél řek. Potkal spoustu neznámých lidí, dozvěděl se o odlišném způsobu života opravdu mnoho a vytvořil tak skvělý cestopis, který svým jazykem přiblížil obyčejnému čtenáři (kterým jsem třeba já). Čtení cestopisu mě na několik dní pohltilo, hodně jsem se u něj také nasmála a pobavila.
Knihu jsem, po pravdě, nezvládla přečíst na jeden zátah, ale to jsem ani neočekávala. Velmi mě bavil popis míst, do kterých se sama nikdy nepodívám. V Ziburově cestopisu se toho nedovíte mnoho o historii nebo o jednotlivých památkách, to si však můžete sami dohledat na internetu, co mě ale opravdu bavilo, byl syrový popis lidí, se kterými se Ladislav setkával, jejich styl života, myšlení i jejich směřování. Měla jsem pocit, že s princem Ládíkem ten život "obyčejných" venkovanů v Číně i v Nepálu prostě žiji.
Samotná kniha je pěkně graficky zpracovaná, obsahuje spoustu autentických Ladislavových básní, které jsou veskrze hodně naturalistické, vtipné a mě osobně hodně oslovily a pobavily a to nejen proto, že z nich čiší autorovo zoufalství, které v tu určitou chvíli zažíval. Zaujala mne také téměř každá "informace v rámečku", nevím, jak jinak to přesně nazvat. Téměř v každé kapitole se nacházejí takové informace, které jsou navíc, takové glosy, poznatky, které se nehodí začlenit do běžného textu cestopisu. Jediné, co mi trochu vadilo, že tyto "informace" jsou v knize použity tak nějak nahodile, neuspořádaně, trochu ruší čtení textu okolo. To však může být pouze můj dojem. Celkově je kniha skvělá a plná laskavého humoru i sebeironie, která mě oslovovala a bavila. Určitě se časem dostanu i k dalším "Zibiho" knihám.
Pro vás, kteří nevíte, zda se do cestopisných knih pustit či nikoliv a pana Ziburu ještě neznáte, doporučuji nejprve navštívit Ladislavův instagramový účet. Rozhodně nebudete litovat, protože je to fakt legrace a @princladik mi vždycky zvedne náladu. ☺
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu mého blogu a za váš čas... :)
Pěkný den,
Peťka :)