DÍVKA VE VLAKU: Paula Hawkins

Název: Dívka ve vlaku

Autor: Paula Hawkins

Vydalo: Vydavatelství Ikar, 2015

Anotace:

Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku, trhá rekordy v rychlosti prodeje. Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak. Krátce na to se Rachel dozví, že se "její" Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem...

..................................

Knížku bych ohodnotila čtyřmi body z pěti. Děj je popisován z pohledu tří dotčených žen, což byla zajímavá změna, která mě v ději nerušila i přes to, že jsem si musela pokaždé uvědomit, kde vlastně chronologicky jsem. Myslím, že mě to udržovalo v neustálém střehu. Začátek (tak první půlka knihy) na mě působil tak trochu zpomaleně. Nic moc se nedělo, jen Rachel, jejíž portrét byl vystižen fakt perfektně, věčně nasávala alkohol. Kdybych knihu četla před pár lety, zřejmě bych Rachel odsoudila, že je prostě neschopný slaboch, co si neumí poradit s vlastním životem. Protože ale stárnu a setkávám se s různými životními dramaty svými i jiných lidí, přestala jsem být na ostatní tak přísná (u sebe to zatím neumím pustit úplně) a dokážu pochopit, že člověk občas musí padnout až na úplné dno, aby se sebou dokázal "něco" udělat, aby dostal nový impuls. I přesto mě Rachelino pití během čtení trochu vyvádělo z míry a občas jsem jen zakroutila hlavou. První půlku knihy jsem četla dva dny po kouskách, jak čas dovolil, druhou půlku jsem přečetla během včerejšího večera, nemohla jsem ji odložit a rozuzlení bylo opravdu nečekané, závěr vyloženě gradoval. Přestože mi konec přijde tak trochu nereálný, myslím, že kniha končí v rámci možností dobře. Rachel držím pěsti, aby se konečně v životě našla a zažila to opravdové štěstí s vlastními dětmi.